Eseje Roberta Musila

Rakouský romanopisec a esejista Robert Musil (1880–1942), autor jednoho z nejvýznamnějších románů světové literatury 20. století Muž bez vlastností, prožil celý svůj život jako neúspěšný spisovatel. Jeho monumentální román zůstal nedokončen. Vlna zvýšeného zájmu o Musilovo dílo propukla po roce 1952, kdy vyšly zlomky z jeho pozůstalosti. Dnes je Robert Musil považován za jednoho z největších prozaiků 20. století a v literární historii stojí po boku Jamese Joyce a Marcela Prousta.

Musilovo prozaické dílo doplňují četné eseje, přednášky, kritiky, recenze, poznámky a aforismy, rozsáhlá korespondence nebo deník. Z jeho esejistické tvorby si připomeneme pět textů na rozmanitá témata.

Jak chránit kulturu

Přednáška, kterou rakouský autor uvedl v Paříži v roce 1935, je zamyšlením nad stále živou otázkou, jak a proti čemu chránit kulturu. Z překladu Jitky Bodlákové připravil Jiří Hubička. Účinkuje Viktor Vrabec. Režie Petr Adler. Natočeno v roce 1992.

Žádná velká kultura se nemůže zakládat na křivém poměru k pravdě. Nebude-li politický režim podporovat pravdu ve všech lidech, neprojeví se ani u zvláštních talentů.

Triedry

Text na pomezí eseje, povídky a básně v próze je převzat z oddílu Nevlídné úvahy z knihy Roberta Musila Povídky. Pozůstalost za života (Odeon 1991). Autor v něm líčí, čeho naše vidění dosáhne, když dalekohledem pohlédneme na něco, nač se jinak dalekohledem nedíváme. Spisovatel je ojedinělý a jemný pozorovatel, vidí to, co jiní nevidí...

Přeložila Anna Siebenscheinová. Účinkuje Miloš Hlavica. Režie Hana Kofránková. Natočeno v roce 1996.

Dveře a vrata, Pomníky

Dvě úvahy o zdánlivě všedních věcech. Přeložila Anna Siebenscheinová. Účinkuje Miloš Hlavica. Režie Hana Kofránková.

Člověk bez charakteru

S použitím překladu Anny Siebenscheinové připravil Jiří Hubička. Účinkuje Rudolf Pellar. Režie Petr Adler.

Skica k poznání básníka

Na základě zamyšlení nad podstatou básnické existence přináší esej z roku 1918  pronikavé ohledávání bytí moderního člověka ve 20. století. Autor nedochází k žádným definitivním soudům, jeho uvažování je otevřené, náznakové, nedogmatické. Básníka vymezuje ve vztahu k jeho protikladu: tím je člověk „s pevným bodem A, racionální člověk v racioidní oblasti“...

Z překladu Jitky Bodlákové připravil Petr Turek. Účinkuje Jiří Hromada. Režie Petr Mančal.