Povídky Anny Zonové, Sylvy Fischerové, Josefa Kroutvora a dalších českých spisovatelů a spisovatelek

Anna Zonová: Trapná událost

Už není nejmladší, ale dosud byl svým pánem. Požár domu všechno změnil. Přišel o střechu nad hlavou a také o svou svobodu. Musí si zvyknout na nová pravidla soužití v domě u svého u syna a snachy, která všemu vládne. Dosud nepublikovaná autorčina povídka.

Anna Zonová (1962) se narodila v Nižném Komárniku na východním Slovensku, původem je však Rusínka. Dětství prožila v oblasti Nízkého Jeseníku. Vystudovala stavební fakultu VUT v Brně. V 90. letech žila v Moravském Berouně, kde organizovala výstavy současného výtvarného umění v místním barokním kostele. Působila také jako výtvarná kritička, její recenze byly zveřejňovány např. v Hostu, Ateliéru a Literárních novinách. V současnosti žije v Olomouci.

Vlastní literární tvorbě se začala věnovat až na prahu čtyřiceti let, kdy byla vydána její prvotina, povídkový soubor Červené botičky. Následoval román Za trest a za odměnu (2004), novela Boty a značky (2007) a román Lorenz, zrady (2013), který byl nominován na cenu Magnesia Litera. V roce 2019 vydala román Polárník, panovnice a prezident a o rok později jeho volné pokračování Směřování života hrdinů.

Sylva Fischerová: Minulé životy u kadeřnice

S kadeřnicí Jaruškou se znají už čtvrt století. Následovala ji všude, kde zrovna pracovala, po téměř celé Praze. Při stříhání vlasů se postupně dozvídá Jaruščin životní příběh. Vyprávění z knihy pražských povídek Pupek světa a slinivka břišní (2025).

Sylva Fischerová (1963) se narodila v Praze, vyrůstala ale v Olomouci. Její otec Josef Ludvík Fischer byl prvním rektorem olomoucké univerzity obnovené v roce 1946 pod názvem Univerzita Palackého. Je autorkou řady básnických a několika povídkových sbírek. V současné době žije v Praze. Přednáší starou řeckou literaturu, náboženství a filosofii na Karlově univerzitě.

Antonín Kosík: Insistence

Pásmo drobných absurdních povídek českého filosofa a spisovatele z knížky Insistence, kterou v roce 2016 zahájilo nakladatelství Rubato svou novou edici singolare.

Insistenze je výraz pro pevný, neústupný postoj. Přesto všechny příběhy Antonína Kosíka (1952–2025) jsou plné pochybností a nejistot. Ignaciovi, kterého opustila snoubenka Rebeca, se plete minulost s budoucností a ocitá se vyčerpávajícím bludném kruhu absurdit. Stejně jako vetešník a cyklista bez kola Mario. S potopou přichází pro strýce Michala jeho chvíle, přichází však příliš pozdě. Stejně tak vzplane i uhasne láska Carmen, aniž by Juan více pochopil. Paměť dělá divné kousky. Jaký by byl život bez paměti? Cyklus Kosíkových povídek je v českém literárním prostředí zcela unikátní.

Vratislav Maňák: Hic sunt leones

Hic sunt leones znamená Zde jsou lvi. Tato věta se kdysi používala k označení neprobádaných míst na mapě. Povídka Vratislava Maňáka nás zavede do jednoho zapadlého antikvariátu, kam chodí objevovat své poklady řada stálých zákazníků. Text vyšel v knížce s názvem Šaty z igelitu a její autor, rodák ze Stříbra, za ni v roce 2012 získal Cenu Jiřího Ortena.

Josef Kroutvor: Přeháňky

Příběhy všedních dnů, tichých tajemství i velkých zázraků, ozvěny putování krajinou, lyrická vyprávění blížící se básním v próze a další „črty špačkem“ a malé próz z let 1967 až 2025 z autorovy prozatím poslední knížky Přeháňky. „Píši, abych obhájil svou existenci, nic víc, předal zprávu, abych podal ruku čtenáři…,“ říká o svém psaní historik umění, básník a prozaik Josef Kroutvor. „Hledám souvislosti, rovnováhu mezi poznáním a osobní zkušeností.“

Kateřina Tučková: Tichá pomoc

Kdyby měl člověk vyjmenovat prvních deset současných českých literátů, kteří mu přijdou na mysl, často by zřejmě zaznělo jméno Kateřina Tučková. Tato autorka se nejhlasitěji ozvala románem Žítkovské bohyně, ve kterém zpracovala látku karpatských bohyň, tedy žen, které si uchovaly vědomosti, postupy a intuici svých předkyň. Podobná témata inspirovaná historií se stala téměř poznávacím znamením textů Kateřiny Tučkové.

Svého zájmu se Tučková nevzdává ani v povídce, která dostala i rozhlasovou podobu. Text Tichá pomoc se obrací k tajné organizaci Stille Hilfe, která si klade za cíl pomáhat bývalým aktivním nacistům. Založena byla roku 1951 a její hlavní představitelkou je Gudrun Burwitz, dcera Heinricha Himmlera, které se přezdívá Nazi Princessin. Ta zůstala po celý život věrná nacistické myšlence a svého otce považuje za muže velkých činů.

Kateřina Tučková: Poslední večer

Kolik smutku, neštěstí a bezvýchodnosti se vejde do ženské duše, povzdychne si posluchač nad touto povídkou. Poslední večer nabízí vhled do světa dnešních žen, které obtížně hledají své místo, které s sebou vlečou závaží minulosti, aniž by se cítily dostatečně silné je ze sebe shodit a začít svůj život jinde a jinak.

Dospívající Patricie a stárnoucí Mekyska jsou rozdílné, a přece si tolik podobné ženy. Patricie utápí svůj smutek v mlčení a skleničkách rumu. Dokáže snad ona vykročit na novou cestu? Povídku doprovází písničky Václava Koubka.