Přímka v červeném a Muzeum tety Laury. Dvě malířské povídky Františka Langera
Malířské povídky vycházely nejdříve časopisecky a knižní podobu dostaly až po smrti Františka Langera v roce 1966. Spisovatel, dramatik, legionář a vojenský lékař v nich zúročil svá letitá přátelství s mnoha výtvarníky. Pětice povídek je také službou modernímu abstraktnímu umění, které se s neobyčejnou citlivostí a porozuměním snaží přiblížit i neznalým čtenářům. Dvě malířské povídky vám teď nabízíme k poslechu online po dobu osmi týdnů po odvysílání.
Účinkuje: Jan Fišar
Připravila: Oldřiška Vašková
Režie: Věra Pražáková
Natočeno: 2001
Muzeum tety Laury
Účinkuje: Milan Šulc
Připravila: Alena Hlavsová
Režie: Radovan Lipus
Natočeno: 1996
Přímka v červeném
Své Malířské povídky psal František Langer ve věku, kdy se vlastní tvorba jen dovršuje tříbením formy. Přímým popudem ke zrodu povídek byly diletantské projevy a názory některých politických veličin o abstraktním umění.
Přímka v červeném – tak nazval příběh o oprávněnosti umělců vyjadřovat se po svém.
Muzeum tety Laury
Tuto povídku rekonstruoval Josef Träger z náčrtů a do sbírky Malířských povídek byla zařazena jako poslední. Mimochodem – své povídky dával Langer číst malíři Františku Muzikovi. Ověřil si tak čtenářský dojem, ale získal zároveň i odborné mínění výtvarného umělce – na něž ovšem nedbal, zachovávaje si svou uměleckou svobodu.
Teta Laura byla šťastnou malířkou, která tvořila jen pro radost z barev a z celkového požitku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
-
Amadeus. Strhující drama o střetu geniálního talentu s průměrností a o touze umlčet hlas Boží
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.