David Vaughan: Slyšte můj hlas

Praha, rok 1937. Mladý muž, žurnalista, Angličan, shodou rodinných okolností ovládající češtinu, přijíždí do Prahy jako tlumočník a příležitostný zpravodaj. V pohraničních oblastech Československa se soužití Čechů a Němců pomalu mění v konflikt, velmoci, které stály při založení samostatného Československa, jsou volány k řešení problému, který je rozdmýcháván nacistickými ideology. Novou, zázračnou ideologickou zbraní veřejného šíření informací i dogmat je rozhlas.

David Vaughan napsal svou rozhlasovou novelu s prvky dokumentu na základě studia zvukových i písemných materiálů k úloze rozhlasu v roce předcházejícím mnichovské konferenci. S využitím dobových dokumentů ukazuje lhostejnost a povýšenost britských politiků k osudu středoevropské země, v kontrastu k radosti britské veřejnosti zaznějí zvukové záznamy otřesných politických projevů reprezentantů Německé říše. Ocitáme se v mnohojazyčném prostředí první Československé republiky, bohužel na samém jejím konci.

Řada dokumentů té doby se zachovala v archivech v písemné podobě – projevy poslanců, umělecké texty, citace z britského, německého i českého tisku. Mnohé dokumenty jsou zvukové, působivé autentickými hlasy.

David Vaughan napsal svou dokumentární novelu Slyšte můj hlas na objednávku Tvůrčí skupiny literárně-dramatické tvorby k 90. výročí Českého rozhlasu. Radioservis pak vydal i její knižní podobu s přiloženým CD. Rozhlas, jeho moc i bezmoc, sláva i bída, jsou v hlavní roli příběhu spolu s jazykem a ideou demokracie. Jde vlastně o non-fiction, v níž jedinou fiktivní postavou je bezejmenný Vypravěč. „Slyšte můj hlas!“ volají protagonisté příběhu jeden přes druhého – a v éteru je slyšet zmatek, jenž k porozumění nevede.