Daniel Soukup: Tři podoby vědy a černá díra

3. květen 2019

Nedávno oslnily svět dvě fotografie: historicky první snímek černé díry a užaslý úsměv americké informatičky Katie Boumanové, členky vědeckého týmu, který tohoto skvělého úspěchu dosáhl.

Počáteční mediální ohlasy příspěvek Boumanové ke společnému dílu zveličily: zčásti z okouzlení její ryzí radostí, zčásti ve snaze dát celé události viditelnou tvář, zčásti s touhou upozornit na úspěch ženy v odvětví, kde se tradičně více prosazují muži.

Daniel Soukup: Papež a popelnice

Popelnice (ilustrační foto)

Jedna z věcí, které mi dodnes utkvěly z dávné návštěvy Madridu, je popelnice. Sama o sobě byla úplně obyčejná, ale udivil mě nápis na ní: Espíritu Santo, Duch svatý.

Boumanová okamžitě uvedla věc na pravou míru; ale to ji bohužel neuchránilo před záplavou lživých obvinění, že si neprávem přisvojila výsledek týmové práce. Mnozí své útoky ještě připepřili poznámkami o tom, že média prý úmyslně zamlčují přínos jejích mužských kolegů a že je to celé jen další projev zlovolného feminismu.

Ona dvojice fotografií i dění kolem nich naznačují leccos o postavení vědy v současné společnosti.

Když v 17. století anglický vědec a filozof Francis Bacon promýšlel metodologii moderní vědy, sledoval dvojjediný záměr: věda v jeho pojetí měla přesněji poznávat skutečnost a zároveň přinášet lidstvu užitečné vynálezy. Oba aspekty spolu souvisejí, ale při úvahách o klasifikaci věd se obvykle rozlišují. V 19. století tak John Henry Newman v proslulé knize Idea univerzity odděloval „poznání“, které je „cílem samo o sobě“, od „užitečného poznání“; a v dnešní terminologii se mluví o „základním“ a „aplikovaném“ výzkumu.  

Daniel Soukup: Romské dějiny jsou české dějiny

Postavy seriálu Most! - uprostřed hlavní hrdina Luděk Říha

V nedávno zakončeném populárním televizním seriálu Most! vystupuje hned několik romských postav.

U oborů zaměřených na aplikace, kupříkladu u medicíny nebo technických věd, je hodnota výsledků očividná: lék buď zabere, nebo selže; počítačový program buď běží, nebo se zasekne; most buď stojí, nebo spadne. Ovšem řada dalších věd sice také přináší ledacos užitečného, ale není to jejich prvotním cílem.

Zrovna výzkum černých děr jisté aplikace má. V minulosti vedl, byť vlastně náhodou, k zásadnímu pokroku v oblasti bezdrátové komunikace. A do budoucna se uvažuje či sní o využití černých děr jako energetických zdrojů anebo portálů pro cestování časem.

Ale hlavní důvod, proč se vědci i veřejnost o černé díry zajímají, jsou prostě černé díry jako takové; jejich poznávání má smysl samo o sobě. Jenomže proč vlastně? K čemu je takové bádání dobré? A odkud se zájem o černé díry bere? Takové otázky nám může osvětlit třetí skupina oborů, do níž spadá část humanitních věd. V nich nejde o bezprostřední využitelnost, avšak ani o poznávání světa v užším smyslu. Jistě, i humanitní vědec musí pracovat s fakty a ctít pravdu. Ale spíš než na získávání nových poznatků se často zaměřuje na to, jak něco, co už se jakž takž ví, lépe a vrstevnatěji pochopit.  

Daniel Soukup: Feminismus začíná doma

Domácí práce - housewife - žena v domácnosti

Známý spisovatel C. S. Lewis se kdysi v knize K jádru křesťanství zamýšlel nad postavením sexuality v moderním západním světě.

V události prvního snímku černé díry se prolnulo hned několik témat, která stojí za takovéto hlubší promýšlení: naše fascinace prvopočátky a propastmi bytí. Protiklad kultu osamělého génia a týmové organizace současné výzkumné práce. A také genderové stereotypy a genderově podmíněné vztahy ve společnosti.

Zmíněné podoby vědy vlastně ztělesňují tři základní způsoby lidského tázání. Zaprvé, „co je pravdivé?“ Zadruhé, „ jak to může fungovat?“ A zatřetí, „jak se tomu dá rozumět?“ Všechny tyto přístupy se navzájem potřebují; a společně utvářejí náš vztah ke světu.

autor: Daniel Soukup
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?