Daniel Soukup: Tři podoby vědy a černá díra

Počáteční mediální ohlasy příspěvek Boumanové ke společnému dílu zveličily: zčásti z okouzlení její ryzí radostí, zčásti ve snaze dát celé události viditelnou tvář, zčásti s touhou upozornit na úspěch ženy v odvětví, kde se tradičně více prosazují muži.

Daniel Soukup: Papež a popelnice

• Upravit
• Smazat

Jedna z věcí, které mi dodnes utkvěly z dávné návštěvy Madridu, je popelnice. Sama o sobě byla úplně obyčejná, ale udivil mě nápis na ní: Espíritu Santo, Duch svatý.

Boumanová okamžitě uvedla věc na pravou míru; ale to ji bohužel neuchránilo před záplavou lživých obvinění, že si neprávem přisvojila výsledek týmové práce. Mnozí své útoky ještě připepřili poznámkami o tom, že média prý úmyslně zamlčují přínos jejích mužských kolegů a že je to celé jen další projev zlovolného feminismu.

Ona dvojice fotografií i dění kolem nich naznačují leccos o postavení vědy v současné společnosti.

Když v 17. století anglický vědec a filozof Francis Bacon promýšlel metodologii moderní vědy, sledoval dvojjediný záměr: věda v jeho pojetí měla přesněji poznávat skutečnost a zároveň přinášet lidstvu užitečné vynálezy. Oba aspekty spolu souvisejí, ale při úvahách o klasifikaci věd se obvykle rozlišují. V 19. století tak John Henry Newman v proslulé knize Idea univerzity odděloval „poznání“, které je „cílem samo o sobě“, od „užitečného poznání“; a v dnešní terminologii se mluví o „základním“ a „aplikovaném“ výzkumu.  

Daniel Soukup: Romské dějiny jsou české dějiny

• Upravit
• Smazat

V nedávno zakončeném populárním televizním seriálu Most! vystupuje hned několik romských postav.

U oborů zaměřených na aplikace, kupříkladu u medicíny nebo technických věd, je hodnota výsledků očividná: lék buď zabere, nebo selže; počítačový program buď běží, nebo se zasekne; most buď stojí, nebo spadne. Ovšem řada dalších věd sice také přináší ledacos užitečného, ale není to jejich prvotním cílem.

Zrovna výzkum černých děr jisté aplikace má. V minulosti vedl, byť vlastně náhodou, k zásadnímu pokroku v oblasti bezdrátové komunikace. A do budoucna se uvažuje či sní o využití černých děr jako energetických zdrojů anebo portálů pro cestování časem.

Ale hlavní důvod, proč se vědci i veřejnost o černé díry zajímají, jsou prostě černé díry jako takové; jejich poznávání má smysl samo o sobě. Jenomže proč vlastně? K čemu je takové bádání dobré? A odkud se zájem o černé díry bere? Takové otázky nám může osvětlit třetí skupina oborů, do níž spadá část humanitních věd. V nich nejde o bezprostřední využitelnost, avšak ani o poznávání světa v užším smyslu. Jistě, i humanitní vědec musí pracovat s fakty a ctít pravdu. Ale spíš než na získávání nových poznatků se často zaměřuje na to, jak něco, co už se jakž takž ví, lépe a vrstevnatěji pochopit.  

Daniel Soukup: Feminismus začíná doma

• Upravit
• Smazat

Známý spisovatel C. S. Lewis se kdysi v knize K jádru křesťanství zamýšlel nad postavením sexuality v moderním západním světě.

V události prvního snímku černé díry se prolnulo hned několik témat, která stojí za takovéto hlubší promýšlení: naše fascinace prvopočátky a propastmi bytí. Protiklad kultu osamělého génia a týmové organizace současné výzkumné práce. A také genderové stereotypy a genderově podmíněné vztahy ve společnosti.

Zmíněné podoby vědy vlastně ztělesňují tři základní způsoby lidského tázání. Zaprvé, „co je pravdivé?“ Zadruhé, „ jak to může fungovat?“ A zatřetí, „jak se tomu dá rozumět?“ Všechny tyto přístupy se navzájem potřebují; a společně utvářejí náš vztah ke světu.