Dalibor Tureček: Obraz Čechů mimo domov

10. březen 2016

Úvahy v autorské interpretaci z pera literárního historika. O literárním obrazu českých migrantů v polovině 19. století.

Poslouchejte na Vltavě 10. a 11. března 2016 vždy v 15:05. Po odvysílání se úvahy objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.


Slovo domov je přehledným, radostně idylickým pojmem. Tedy pokud jím myslíme zázemí dobře fungující, pokud možno tradiční rodiny. Třeba jako v Babičce Boženy Němcové. Jakmile tento prvotní okruh významu překročíme, může se věc jevit podstatně jinak. Vzpomeňme jen na neblahé slovní spojení dětský domov, příznačně zkracované vypuštěním klíčového podstatného jména na nelibé a obsahově hrůzyplné „děcák“.

Stejně problematické může být, pokud se slovem domov pokusíme pojmenovat širší společenství, než jakým je rodinné či úzce místní zázemí. A právě tato operace „hledání externí dimenze domova“ se stala jednou z klíčových v době budování české moderní národní identity, od počátku devatenáctého století.

Z této úvodní myšlenky vychází dvě úvahy literárního historika Dalibora Turečka, v nichž se zamýšlí nad literárním odkazem českých migrantů v polovině 19. století. První z nich nazval Zašlá česká sláva, tu druhou pak - s odkazem na hru J. K. Tyla - Lesní panna a země zaslíbená.


Autor: Dalibor Tureček Režie: Zdeněk Kozák

Natočeno v Brně.

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a literatura

autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.