Cervantes v alžírském zajetí? Je to barvitý příběh, který si zasloužil zpracování, říká spisovatel a novinář Štěpán Kučera
Štěpán Kučera měl odmala rád dobrodružnou literaturu a také v novinářské práci ho vždy lákaly přesahy do literatury. Tyto zájmy profesně uplatňuje jako redaktor kulturního Salonu Práva, ale také v autorských povídkách a románech. K vydání právě chystá knihu o rodném Jablonci; jde o text na pomezí románu a literatury faktu, v němž se pokusil zmapovat, jak městem proběhlo dvacáté století. S Markétou Kaňkovou ale ve Vizitce mluvil i o svých apokryfech.
Rád čte příběhy, které vypráví J. L. Borges, Italo Calvino či Michal Ajvaz, ostatně právě k příběhům a důvodům jejich vzniku se jeho Vizitka často vracela. Inspiroval jej ale také voják, básník a spisovatel Miguel de Cervantes (1547 – 1616), jehož severoafrická životní kapitola mu byla zdrojem příběhu s názvem Největší lekce dona Quijota: Důmyslný derviš Sidi Hamet Ibn Enheli a voják Saavedra.
Čtěte také
I v tomto případě se do psaní obtiskla Kučerova obliba dobrodružství. Cervantes totiž v Alžíru strávil pět let v zajetí. Opakovaně se pokoušel o útěk, za což mu vždy hrozil trest smrti. Pokaždé se ale zachránil. „Byl to tak barvitý příběh se spoustou nejasných míst, že se mi zdál jako dobré téma ke zpracování,“ konstatuje s tím, že cenné faktické informace mu dodala hispanistka María Antonia Garcés, s níž na toto téma také vedl pro Salon rozhovor. Důležitá je v knížce i islámská linka, s tou mu zase pomohl cestopis arabského středověkého cestovatele a spisovatele Abú Abdalláha ibn Battúta. „V knize se představí několik civilizací a všechny čeká nějaký kolaps, vesměs kvůli vytěžování zdrojů a chamtivosti,“ konstatuje.
Dát si pozor na člověka
Ještě další apokryfy má na svém kontě Štěpán Kučera: šest let starou povídkovou knihu Jidáš byl ufon… a jiné příběhy, o které byla ve Vizitce také řeč, anebo Projekt Gilgameš z roku 2019.
Čtěte také
„Epos o Gilgamešovi je jedno z nejstarších děl, ale sumerští autoři si v něm pokládají dodnes aktuální otázky po hledání smyslu života, nesmrtelnosti,“ popisuje Kučera, v čem je pro něj toto epické dílo inspirativní. Fascinuje jej ale také příběh samotných hliněných destiček, které po pádu Mezopotámské říše skončily zasypané pískem: kdyby je archeologové nenašli, Gilgameš bude zapomenut. Kučera propojil příběh s moderním tématem umělé inteligence, smyslem jeho textu bylo ale hlavně varovat člověka před sebou samým.
V rozhovoru mluvil detailněji také o textech pro libereckou kapelu Nekrmit, o své novinářské práci a také o rozšiřování obzorů pomocí výstupu z komfortní zóny.
Související
-
Psát v osamění mi nevyhovuje. Potřebuju si povídat, nasávat historii i hysterii, říká Jaroslav Rudiš
Romány, povídky, texty, divadelní hry – tam všude se spisovatel a fanoušek vlaků, středoevropského prostoru a historie Jaroslav Rudiš cítí jako doma.
-
Hlavní hranice nevedou mezi zeměmi, ale mezi venkovem a městem, říká spisovatel Petr Šesták
Mluví o sobě jako o chronickém volnonohaři, který dělá všechno a nic. Organizuje kulturní akce, fotografuje, provozuje analogové fotoautomaty, věnuje se ediční práci.
-
Kvalitu nacházím u lidí, kteří nemají hlas, říká Aleš Palán, držitel ceny Magnesia Litera
„Pochopil jsem, že moje slabost pro lidi na okraji společnosti oslovuje víc lidí,” komentuje spisovatel a novinář Aleš Palán úspěch knihy Raději zešílet v divočině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
