Cervantes v alžírském zajetí? Je to barvitý příběh, který si zasloužil zpracování, říká spisovatel a novinář Štěpán Kučera

Rád čte příběhy, které vypráví J. L. Borges, Italo Calvino či Michal Ajvaz, ostatně právě k příběhům a důvodům jejich vzniku se jeho Vizitka často vracela. Inspiroval jej ale také voják, básník a spisovatel Miguel de Cervantes (1547 – 1616), jehož severoafrická životní kapitola mu byla zdrojem příběhu s názvem Největší lekce dona Quijota: Důmyslný derviš Sidi Hamet Ibn Enheli a voják Saavedra.

Čtěte také

Štěpán Kučera: Důmyslný derviš Sidi Hamet Ibn Enheli a voják Saavedra

I v tomto případě se do psaní obtiskla Kučerova obliba dobrodružství. Cervantes totiž v Alžíru strávil pět let v zajetí. Opakovaně se pokoušel o útěk, za což mu vždy hrozil trest smrti. Pokaždé se ale zachránil. „Byl to tak barvitý příběh se spoustou nejasných míst, že se mi zdál jako dobré téma ke zpracování,“ konstatuje s tím, že cenné faktické informace mu dodala hispanistka María Antonia Garcés, s níž na toto téma také vedl pro Salon rozhovor. Důležitá je v knížce i islámská linka, s tou mu zase pomohl cestopis arabského středověkého cestovatele a spisovatele Abú Abdalláha ibn Battúta. „V knize se představí několik civilizací a všechny čeká nějaký kolaps, vesměs kvůli vytěžování zdrojů a chamtivosti,“ konstatuje.

Dát si pozor na člověka

Ještě další apokryfy má na svém kontě Štěpán Kučera: šest let starou povídkovou knihu Jidáš byl ufon… a jiné příběhy, o které byla ve Vizitce také řeč, anebo Projekt Gilgameš z roku 2019.

Čtěte také

Básníci a básnířky v glose Terezy Semotamové. Olga Stehlíková o projektu Gilgameš

„Epos o Gilgamešovi je jedno z nejstarších děl, ale sumerští autoři si v něm pokládají dodnes aktuální otázky po hledání smyslu života, nesmrtelnosti,“ popisuje Kučera, v čem je pro něj toto epické dílo inspirativní. Fascinuje jej ale také příběh samotných hliněných destiček, které po pádu Mezopotámské říše skončily zasypané pískem: kdyby je archeologové nenašli, Gilgameš bude zapomenut. Kučera propojil příběh s moderním tématem umělé inteligence, smyslem jeho textu bylo ale hlavně varovat člověka před sebou samým.

V rozhovoru mluvil detailněji také o textech pro libereckou kapelu Nekrmit, o své novinářské práci a také o rozšiřování obzorů pomocí výstupu z komfortní zóny.