Básníci a básnířky v glose Terezy Semotamové. Olga Stehlíková o projektu Gilgameš
Glosa Terezy Semotamové: Báseň nemá pohlaví. Olga Stehlíková debatuje s publicisty a kritiky Kateřinou Kadlecovou a Janem M. Hellerem o projektu Gilgameš Štěpána Kučery, sci-fi příběhu lidského života i odvěké touhy po nesmrtelnosti. Připravila Milena M. Marešová.
Nakolik řešitelný je vzorec, do kterého dosadíme „položky a vztahy“ mezi angažovaností – básníky – básnířkami a kritiky, o tom uvažuje Tereza Semotamová, která ve své glose předesílá: „Romány a básně přece nemají plnit zakázky kritiků, ale zakázky vlastního pnutí, na základě kterého text vzniká. Spisovatelé píší to, o čem mají co napsat – nebo se o to alespoň snaží. Představa, že autor si sedá ke stolu a říká si: Nu, nyní napíši konečně něco angažovaného a nazvu to Politika, je jaksi lichá.“
Dávný mýtus v budoucnosti
Redaktor Salonu Práva, prozaik Štěpán Kučera, autor povídkových sbírek Tajná kronika Rychlých šípů… a jiné příběhy z roku 2006 a o 10 let mladší Jidáš byl ufon... a jiné příběhy, napsal nový román. Projekt Gilgameš vydalo nakladatelství Druhé město. Místo třetinového boha Gilgameše, sumerského krále města Uruku na břehu Eufratu v jižní Mezopotámii, je v něm hlavní postavou jeho lodivod, převozník přes moře smrti Uršanábi, v tisíce let starém původním Eposu o Gilgamešovi pouhá epizodní postava.
V Kučerově verzi mýtu právě nenápadný Uršanábi dosáhne krádeží kýžené nesmrtelnosti a stává se průvodcem celou historií lidstva až do nedaleké budoucnosti. Příběh o Uršanábiho cestování moři a epochami, při němž chrabrý rek natrefuje nejrůznější literární i historické postavy včetně Aristotela, Kryštofa Columba nebo Wellsova doktora Moreaua, ovšem nevypráví jen tak nějaký vypravěč, je jím rovnou robotka SI.
Porozumět si s umělou inteligencí
Superinteligentní stroj, zavřený z bezpečnostních důvodů ve Faradayově kleci a odpojený od internetu, je objektem psychologického experimentu, jenž tvoří druhou linii románu. SI je vyslýchána či spíše poslouchána nadvypravěčem a posluchačem v první osobě, vědeckým pracovníkem, který během odvíjení splácané robotické mýtopohádky o Uršanábim stíhá ještě uvažovat nad vlastním životem včetně toho, jejž se ženou nově stvořili. Jaká je asi budoucnost našich vnuků či pravnuků ve světě, který je jen o krok napřed před tím naším?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.