Bláhové psaní, Den a noc, Na zdraví. Povídky zpěváka, skladatele a textaře Filipa Topola

23. červen 2023

Dne 19. června 2013 náhle zemřel Psí voják Filip Topol. Smutné desáté výročí jeho úmrtí si ve vltavské Povídce připomínáme jeho prózami a také jeho hudbou, která v pořadech zní.

Hej, radosti nikdy nazbyt; Bláhové psaní
Připravil: Dominik Mačas
Účinkuje: Šimon Krupa
Režie: Tomáš Soldán
Premiéra: 19. 6. 2023
 
Jan Půta zvaný Bez krku
Připravil: Dominik Mačas
Účinkuje: Michal Przebinda
Režie: Tomáš Soldán
Premiéra: 20. 6. 2023
 
Den a noc
Připravil: Miloš Doležal
Účinkuje: Kajetán Písařovic
Režie: Petr Mančal
Natočeno: 2013
 
Na zdraví
Připravil: Dominik Mačas
Účinkuje: Martin Stránský
Režie: Miroslav Buriánek
Natočeno: 2014
 
Jako pes
Připravila: Veronika Pospíšilová
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Účinkuje: Jiří Vyorálek
Režie: Lukáš Kopecký
Natočeno: 2016

Zpěvák, skladatel, pianista a textař. To vše byl Filip Topol. Jedna z nejvýznamnějších osobností české alternativní hudební scény. Své nadání poprvé ukázal už ve 13 letech, kdy na Hrádečku u Václava Havla hrál písně podle textů svého staršího bratra Jáchyma.

Ve své hudební dráze pokračoval dál. Společně se svými spolužáky si ještě na základní škole založili vlastní kapelu Psí vojáci. Ani ne rok po založení se už ale nová hudební skupina potýkala s problémy se státní bezpečností. Prvních výslechů se tak Filip Topol účastnil ještě bez občanského průkazu. Přestože Psí vojáci nemohli veřejně vystupovat, stala se z nich jedna z nejznámějších undergroundových skupin. Své místo v hudebním světě si udržela i po sametové revoluci. Texty a písně Filipa i jeho bratra Jáchyma Topola tak po roce 1989 mohli slyšet i lidé ve Francii, Maďarsku nebo Holandsku.

Filip Topol se věnoval i sólové dráze. Nahrál dvě alba a často vystupoval také jen sám s pianem. Stejně jako vášeň k hudbě ho ale sváděla i vášeň k alkoholu. Ta také přispěla k jeho předčasné smrti ve 48 letech.

Hej, radosti nikdy nazbyt; Bláhové psaní

Titulní text knihy Bláhové psaní je torzo pravděpodobně původně plánované rozsáhlejší prózy, na které Filip Topol pracoval v roce 2003. Zmínil ji tehdy také ve vysílání Radiožurnálu, v pořadu Dva na jednoho s Vladimírem Krocem a Naděždou Hávovou. O tehdy rozepsaném pokračování prózy Karla Klenotníka cesta na Korsiku zde hovoří jako o „klasické stendhalovské próze, kterou miluje“ a k Bláhovému psaní dodává: „To jsou takový úprky někam, jo, to je taková spíš báseň“.

Jan Půta zvaný Bez krku

Doba je chmurná a v kraji se dějí podivné věci. Měšťané z Trašic se bojí o své životy. Řádí snad v okolních lesích vlkodlak? Topolova středověká próza Jan Půta zvaný Bez krku může vzdáleně připomínat Vančurovu Markétu Lazarovou, je však mnohem syrovější. I zde se čtenář ocitá v drsné společnosti horkokrevných hejtmanů a jejich pacholků z malých tvrzí uprostřed lesů. Žijí ve vrtkavém míru s obyvateli Trašic, než do jejich životů vstoupí Krojcleři, chladnokrevní zabijáci plenící české pohraničí.

Den a noc

Topolova kniha s názvem Jako pes obsahuje tři autorovy povídky z poloviny 80. let, publikované před tím pouze v samizdatu. Jejich hlavním dějištěm je Praha magická, kterou prochází autobiograficky laděný hrdina, štvanec pronásledovaný přízraky a vidinami, které mu ztělesňují základní vazby ke světu: klasickou hudbu, démona alkoholu a osudovou ženu.

Na zdraví

Ze stejné knihy vybíráme i povídku Na zdraví, klímovsky laděné setkání s démonickým Alkoholem. 

Jako pes

Hrdina poslední povídky ze stejnojmenné knihy je právě v těžké duševní krizi. Může pomoci setkání po letech s bývalou láskou? Mohlo být všechno jinak, kdyby se tehdy zachoval jiným způsobem. Jenomže stačí pár skleniček a všechno se zase hroutí. Je vůbec nějaká šance démonovi uniknout?

Spustit audio

Související