Rukopis měl někdy roztřepený jako zápis EKG, říká editor Pavel Hájek o textech z pozůstalosti Filipa Topola. Vzniknou z ní tři knihy
Několik krabic s pozůstalostí hudebníka a spisovatele Filipa Topola našlo v Knihovně Václava Havla dočasné útočiště v kanceláři Pavla Hájka. Ten se obsahem postupně pročítal a výsledkem budou tři nové Topolovy knihy. Zejména o té první, pojmenované Kilián Nedory, mluvil ve Vizitce. Rozhovor vedla Markéta Kaňková.
Přítel i nepřítel na život a na smrt. Postava, kterou stvořil, aby si mohl srovnat vlastní život. Černá skříňka plná věcí, jichž se bál, ale taky osoba, s níž je možné sdílet čas i výhrady vůči sobě samému. Rozervaný dandy i postava, která dokáže ničit druhé. Tak popisuje Pavel Hájek, editor a dramaturg Knihovny Václava Havla, postavu Kiliána Nedoryho, jež vznikla v mysli hudebníka, textaře a spisovatele Filipa Topola.
Po tomto hrdinovi se jmenuje i první ze tří chystaných svazků prozaické a básnické Topolovy tvorby. Součástí knížky je i nikdy nevydaná novela Jámy a vítr, v níž má Nedory nejvíce tváří. „Topol mu říká přítel a bratranec. Ten text vznikl na počátku 90. let a autorovi pak došlo, že by ho chtěl rozšířit do podoby románu. Nestihl to, a tak z něj zůstala novela,“ popisuje Hájek.
Osobně se s Filipem Topolem setkal pouze jednou. „Byl jsem v jeho oblíbené kavárně, sehnul jsem se k jeho psovi a jen jsem uslyšel: nehlaďte ho.“ Zároveň ale chodil na koncerty Psích vojáků a chtěl se Topolovu světu přiblížit. Když v červnu roku 2013 hudebník zemřel, Pavel Hájek už pracoval v Knihovně Václava Havla. S Filipovým bratrem Jáchymem ještě stačil domluvit, aby pozůstalost z bytu ihned odvezli. Dobře udělal, byt se stal krátce poté terčem zlodějů.
Krabice s pozůstalostí se štosovaly u Hájka v kanceláři; čas na řádnou probírku a pročítání textů měl vždy až po práci nebo o víkendech. Topolovy zápisky a črty louskal i z účtenek. „Rukopis měl občas roztřepený jako zápis z EKG. Někdy jsem toho čtení musel nechat, protože energie textů byla hrozně velká,“ popisuje čas, kdy se Topolově práci intenzivně věnoval.
Tajemství obálky s nápisem Kilian
Stranou si dával nikdy nepublikované texty, a jak ve Vizitce řekl, nejvíc času strávil právě s novelou Jámy a vítr. Uložená byla v obálce s nápisem Kilian, řada kapitol měla různé verze, které ovšem doprovázelo jen minimum poznámek.
Čtěte také
Na Topolově rukopisu si Hájek nejvíce cení kombinaci bezprostředního expresionismu s jemností, poetičností a blízkostí. „Jámy a vítr je deník jednoho města a řeky, která jím protéká. Motiv města mu byl hodně blízký, výhledy do dvorů, nábřeží, barokní kostely, kostelní varhany, to všechno v něm rezonovalo. Je to romantismus předělaný do každodenní podoby,“ popisuje Topolův rukopis. Kniha Kilián Nedory vyšla nedávno, svazek poezie a výběr prózy vyjde příští rok.
Pavel Hájek se ale v rámci Knihovny Václava Havla věnuje i dalším autorům, na svět pomohl sedmi svazkům díla Pavla Juráčka, dalších šest jich ještě čeká na vydání. Sám je též aktivním autorem, píše prózu i poezii a jako vystudovaný kulturolog i odborné studie o vývoji krajiny. Založil také nakladatelství Kodudek, jímž si, jak ve Vizitce řekl, „dělá radost, když si zrovna nedělá radost jinak.“
Co znamená slovo „kodudek“ a jaké knihy se stejnojmenné nakladatelství chystá vydat? Co Pavla Hájka baví na editorské práci a co z tvorby Pavla Juráčka je mu nejbližší? Je všechno, co Filip Topol napsal, variantou deníku? Poslechněte si celou Vizitku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.