Bílá architektura zářící mezi modrým mořem a blankytným středomořským nebem. Takový je hotel Parco dei Principi
Architekt, designér, novinář a filozof kultury designu Gio Ponti se narodil v roce 1891 v Miláně, které se později stalo hřištěm většiny jeho designérských a architektonických dobrodružství. Kariéru zahájil ve spolupráci s Minem Fiocchim a Emiliem Lanciou v letech 1923–1927. Tehdy se Ponti stal významným představitelem moderního klasicismu, který je v Itálii znám jako Novecento Italiano. Byl velmi inspirován italským historickým dědictvím, i středomořským charakterem země.
V roce 1928 Ponti založil časopis Domus, který se stal nejvlivnějším magazínem o architektuře a designu dvacátého století. Už v této době publikoval na stránkách Domusu články o představě ideálního italského domu, jehož architektura by vycházela z tamního klimatu a historie země. S hledáním adekvátního výtvarného stylu pro moderní italskou architekturu a design pokračoval i po druhé světové válce. Jeho rozverný a barevný styl padesátých let odrážel poválečný optimismus a krásu italské kultury a přírody. Charakterizují ho také jeho komplexní architektonické projekty, které jsou typické sofistikovaným propojením všech výtvarných složek do podoby totálního uměleckého díla. Jedním z nich je také hotel Parco dei Principi v Sorrentu nedaleko Neapole.
Gio Ponti navrhl vlastně dva hotely pro značku Parco dei Principi. Zatímco první z nich se nacházel v Římě a byl v minulých letech z velké části zrekonstruován a jeho původní design zcela zničen, druhý v přímořském letovisku Sorrento nedaleko Neapole se dodnes zachoval ve své originální podobě. Čistě bílá budova tyčící se na strmých skaliskách nad mořem je inspirována tradiční středomořskou architekturou bíle omítnutých hranatých domků. To nejzajímavější se však nachází uvnitř. Tam vytvořil architekt komplexní umělecké dílo, ve kterém se všechny výtvarné disciplíny navzájem doplňují a tvoří harmonický celek.
Hlavní roli hraje modrobílá barevná kombinace, které se podřizují všechny elementy, včetně speciálně upravených židlí Superleggera (slavného Pontiho návrhu pro značku Cassina) nebo svítidel značky Arredoluce. Architekt také použil modré a bílé dlaždice vyrobené v továrně D’Agostino, a to v mnoha rozmanitých vzorech. Jejich design je v každé místnosti a v hotelových pokojích vždy jiný. Modrobílý celek recepce, restaurace, baru a dalších společných prostor je doplněn podobně zbarvenými keramickými panely výtvarníka a Pontiho oblíbeného spolupracovníka Fausta Melottiho. V původní podobě optimistické barevnosti se zachovala i většina hotelových pokojů. Díky tomu je Hotel Parco dei Principi vyhledávanou destinací fanoušků designu a architektury z celého světa.
Související
-
Rozzlobený modernista. Neville Gruzman postavil některé z tehdy nejprogresivnějších domů v Austrálii
Proslavil se extravagantním životem a často nelehkou komunikací s klienty. Jeho nekompromisní přístup a absolutní oddanost profesi z něj vytvořily legendu, říká Adam Štěch.
-
Art decový klenot. Prohlédněte si bývalé luxusní sídlo Carlose Alberta Cabrala v portugalském Portu
Oblé linie a dynamické formy definují bývalé sídlo C. A. Cabrala. Během 30. let si v parku Serralves nechal vybudovat jednu z nejpůsobivějších art decových vil v Evropě.
-
Škola ve Vantoux. Modernistický pavilón základní školy ve Vantoux navrhl v roce 1950 Jean Prouvé
Jednopodlažní pavilón základní školy ve městečku Vantoux nedaleko Nancy ve východní Francii představuje jedno z unikátních děl francouzského poválečného modernismu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.