Základní škola ve Vantoux. Jednopodlažní modernistický pavilón navrhl v roce 1950 inženýr, konstruktér, designér a architekt Jean Prouvé
Dnes je Prouvého originální nábytek či jeho prefabrikované a montované domy doslova svatým grálem světové sběratelské elity. Za jeho výtvory neváhá platit statisíce i miliony eur. Paradoxem však zůstává, že Prouvého vize byla od počátku založena na tvorbě výrobků dostupných všem. Jeho demokratický design, charakteristický manufakturní výrobou, použitím moderních a levných materiálů a heslem „forma sleduje funkci“ je manifestací pozitivních ideálů francouzského modernismu.
Jean Prouvé se narodil do umělecky založené rodiny v Nancy v roce 1901. Byl ovlivněn bohatou tradicí secesního umění v Nancy, které spoluvytvářel i jeho otec, malíř Victor Prouvé. Po třech letech strávených na umělecké škole v Nancy se dal do kovářského učení. Řemeslo mu učarovalo a Prouvé se postupně stal jedním z nejuznávanějších konstruktérů a inženýrů své doby. Od roku 1931 navrhoval a vyráběl v rámci svého podniku Ateliers Jean Prouvé nábytek, svítidla, mříže, dveře, kovové ploty a další architektonické elementy. Spolupracoval s předními architekty své doby a design chápal jako prostředek k dosažení lepších zítřků.
Vrchol jeho kariéry přichází v padesátých letech. V té době se také intenzivně věnuje návrhům a konstrukcím prefabrikovaných domů, se kterými chce řešit poválečnou bytovou krizi. Svou vizi realizuje jen částečně a některé z prefabrikovaných elementů, které vyvíjí ve své továrně, mu otevřou cestu k zajímavým architektonickým realizacím. Většina z nich se nachází právě kolem města Nancy.
Ve Vantoux nalezneme jednu z jeho prefabrikovaných škol, kterých postavil po celé Francii několik na objednávku francouzského ministerstva školství. Tuto konkrétní navrhl v roce 1950 společně se svým bratrem, architektem Henrim Prouvém, a zkonstruoval ze svých typických prefabrikovaných hliníkových a překližkových panelů s charakteristickými kulatými průzory. Lehký kovový plášť stavby spočívá na sofistikované konstrukci centrálních kovových pilířů ve tvaru písmene U, které zajišťují nosnost stavby a zcela volný půdorys, který může být libovolně rozčleněn. Prouvého tvorba je dokonalou harmonickou symbiózou technických dovedností a sériové výroby s nezaměnitelnou výtvarnou poetikou průmyslového věku. Prouvé je konstruktérem a básníkem zároveň.
I přesto, že je řada Prouvého realizací v přímém ohrožení (některé domy jsou rozebírány a prodávány prostřednictvím luxusních galerií), škola ve Vantoux je skvělým příkladem citlivé rekonstrukce, která po mnoha letech vrátila stavbě její zašlou slávu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
