Beethoven, Franck a Lutosławski pod taktovkou Alexandra Liebreicha. SOČR zahrál na Pražském jaru hudbu tří století
Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystoupil na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro spolu se svým šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem.
Program
Hraje Augustin Hadelich (housle)
Rozhlasové symfoniky řídí Alexander Liebreich
Zazní Les Éolides Césara Francka, Koncert pro housle D dur Ludwiga van Beethovena a Koncert pro orchestr Witolda Lutosławského
Slovem provází Vojtěch Babka
Ke spolupráci přizvali houslistu s italsko-německo-americkými kořeny Augustina Hadelicha. Ten na Pražském jaru vystoupí poprvé, ale spolupráci s českými umělci už má za sebou a českou hudbu zná. S dirigentem Jakubem Hrůšou vydal v roce 2020 nahrávku s hudbou Dvořáka, Janáčka a Suka a o rok později za ni hudebníci získali nominaci na cenu Grammy.
Čtěte také
Na Pražském jaru zahrál Augustin Hadelich Koncert pro housle a orchestr D dur Ludwiga van Beethovena. Kromě toho zazněla symfonická báseň Césara Francka Les Éolides a také Koncert pro orchestr Witolda Lutosławského. Alexander Liebreich během svého nedávného šéfdirigentského působení u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu Katovice pořídil ceněné nahrávky několika skladeb Lutosławského, mezi nimiž nechybí ani tato skladba.
Nejposlouchanější
Jiří Vilímek: Kořeny zla. Otakar Brousek v roli dramatika, který se musí vypořádat se svou minulostí
-
Molière: Don Juan. Strhující tragikomedie o slavném svůdci žen. Zakázaná klasika na Vltavě
-
Giovanni Boccaccio: Dekameron. Hvězdně obsazený výběr lehkomyslných příběhů z období renesance
-
Pavel Landovský: Objížďka. Hořká komedie o transportu politického vězně do vyšetřovací vazby
-
Boualem Sansal: Němcova vesnice. Slavný román vězněného alžírského spisovatele
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.