BáSnění Vladimíra Václavka
Básně Erika Jakuba Grocha, Ivo Hucla, Federica Garcíi Lorcy a také ukázky vlastních textů z knihy Neviditelný svět čte a komentuje hudebník Vladimír Václavek.
Už od 80. let, kdy působil v brněnských kapelách Dunaj a E, patří instrumentalista, skladatel, básník a zpěvák Vladimír Václavek (1959) k nejpozoruhodnějším osobnostem české alternativní scény. Tuto svou pověst utvrzuje každým ze svých projektů – ať už to byla řada meditativně laděných sólových alb, působení v hudebních formacích Rale, Čikori a V.R.M. nebo spolupráce s kytaristou Josefem Ostřanským, zpěvačkou Ivou Bittovou či bubeníkem Milošem Dvořáčkem.
Vladimír Václavek je také autorem básnických sbírek Stín stromu (1994) a Obrazy cesty (2000). O svých zkušenostech s šamanismem píše v knize Neviditelný svět (2013). Vedle řady vlastních textů zhudebnil například básně Federica Garcíi Lorcy, Paula Éluarda, Juliana Tuwima, opakovaně Bohuslava Reynka, Antonína Přidala, Jana Skácela a dalších básníků.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Vladimír Václavek: úryvek z textu Pohádka o vejci (z knihy Neviditelný svět, Verzone 2013)
- Erik Jakub Groch: Jestli (ze sbírky Em/Infinity, Dauphin 2021, překlad Olga Stehlíková)
- Ivo Hucl: bez názvu Nevyvyšuj člověka... (ze souboru Narůžovělý les, Bezejmenná čajovna 2021)
- Federico García Lorca: Sen (z alba Vladimíra Václavka Písně nepísně, Indies Records 2003, překlad Miloslav Uličný)
- Vladimír Václavek: úryvek z textu Pohádka o člověku a zemi (z knihy Neviditelný svět, Verzone 2013)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Jiří Vaněk: Já, mé druhé já a já a. Sonda do duší současných třicátníků a jejich vztahů nevztahů
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
