BáSnění Svatavy Antošové
Oblíbené texty vybírá a komentuje Svatava Antošová, básnířka, prozaička a redaktorka literárního časopisu TVAR.
Svatava Antošová (*1957) vystudovala střední knihovnickou školu, pracovala ve smaltovně nádobí i jako redaktorka časopisu Cosmopolitan. Od roku 2008 byla redaktorkou časopisu Tvar. První básnické pokusy zahájila koncem sedmdesátých let. Byla velmi aktivní v literární Skupině XXVI. Účastnila se jejích básnických srazů i Máchovských putování po českých hradech. V duchu beatnické poezie recitovala v doprovodu hudební skupiny Mimo zákon, vystupovala s hudebnicí Karolinou Steinhauserovou (dnes Kamberskou) z dua Sestry Steinovy. Přispívala do samizdatového časopisu Vokno. Byla členkou Patafyzického kolegia Teplice, které rozprášila Státní bezpečnost. Její tvorba je zastoupená v desítkách básnických sborníků a antologií.
Knižně debutovala v roce 1987 v Mladé frontě sbírkou Říkají mi poezie. V roce 1990 v Československém spisovateli soubor Ta ženská musí být opilá! Zprvu vychází z rockové a beatnické poezie a z patafyziky, která považuje svět za sled absurdních dějů. Začátkem devadesátých let vzniklo z jejích básní divadelní představení Noční přesčas v režii Davida Czesaného. Následovaly sbírky Tórana (Mladá Fronta, 1994) a …aniž ťala hlavou (Krásné nakladatelství, 1994). Inspirovaná Alfrédem Jarrym napsala už v osmdesátých letech Kalendář šestého smyslu, který vyšel až v roce 1996 (Clinamen, 1996).
V roce 2004 se Antošová představila i jako prozaička románem Dáma a švihadlo s podtitulem Lesbicko-killerská parodie s autobiografickými prvky. (Votobia, 2004). Otevřenost, s níž autorka líčí sexuální scény, je svým způsobem coming-outem, kterým se hlásí otevřeně k lesbické orientaci. Další obžaloba homofobní společnosti nazvaná Nordickou blondýnu jsem nikdy nelízala vychází o rok později (Concordia, 2005). Básně této sbírky přetavuje do podoby divadelní hry Neříkej to mámě (Větrné mlýny, 2011). Pornografická groteska opět pracuje s motivem vyvražďování, každá z heterosexuálních postav zde má nějakou úchylku.
Souběžně se autorka vrací k poezii. Sbírka Ještě mě nezabíjej! (Protis, 2005). Vlčí slina (Protis, 2008) obsahuje básnickou skladbu z let 1996–2006.
Svatava Antošová sestavila v devadesátých letech sborník autorů sdružených kolem Skupiny XXVI. Pod názvem Soví let ho s podtitulem „almanach“ vydalo nakladatelství Protis na sklonku roku 2009. Obsahuje básně R. Fridricha, I. Pokorné, M. Kroše, J. Macháta, B. Vaňka, M. Korála, M. Patočkové, V. Rybákové, R. Jandy a R. Szpuka. Následuje próza psaná freestylovým jazykem Skoby/Punkt Memory (Milan Hodek, 2012). Hrdinka prózy, mladá dívka stižená rodinnou tragédií, si vytváří paralelní náhradní svět. Básně Svatavy Antošové a fotografie Petra Kurandy z cyklu jizev v kůrách stromů zahrnuje sbírka Dvojakost (Milan Hodek, 2014).
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Marina Cvětajevová: Z posledních veršů (část 3). Překlad: Hana Vrbová (in Cvětajevová, Marina. Začarovaný kruh. Praha: Odeon, 1987)
- Hana Fousková: Ten večer jsem potmě... (in Fousková, Hana. Jizvy. Liberec: FOKUS MYklub, 1998)
- Edith Södergranová: Moje budoucnost, překlad: Josef B. Michl (in Södergranová, Edith. Země, která není. Praha: Odeon, 1990)
- Iveta Pokorná: Viděla jsem blázna (in: Pokorná, Iveta. Kéž by to byla jen hra se slovy. Praha: Sursum, 2003)
- Vo mužích (z eskymácké poezie), překlad: Ladislav Novák (in: Písně vrbovýho proutku. Praha: SNKLU, 1965)
Související
-
Prostě žádní Sýsové, Žáčkové etc. nejsme a být nechceme. Vychází svazek dopisů Mirka Kováříka
V malém nakladatelství Adolescent, provozovaném básníkem a výtvarníkem Alešem Kauerem, vyšla nedávno útlá knížka nesoucí název Malé pogo pro tebe.
-
Básně hravé i dravé. Svatava Antošová ve sbírce Diktátor píše báseň propůjčila svůj hlas prekariátu
Ve stejném nakladatelství jako její předchozí sbírka Dvojakost – u Milana Hodka v Paper Jamu – autorce před pár měsíci vyšla sbírka nazvaná Diktátor píše báseň.
-
Kam prchají osamělí hrdinové současné prózy? Poslechněte si diskusi o české literatuře roku 2021
Diskuzní setkání nad českou literaturou vydanou během uplynulého roku. Debatují Martin Lukáš, Erik Gilk a Jiří Koten.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...