BáSnění Milana Dvořáka
Překladatel a tlumočník z ruštiny a angličtiny Milan Dvořák vybírá své oblíbené básně.
Milan Dvořák vystudoval obor tlumočnictví – překladatelství na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V jeho případě šlo ale spíše o volbu rozumovou než srdeční. „Celý život špatně vidím, stále se to zhoršuje, takže teď už vlastně nevidím. Když jsem v devatenácti ztratil možnost číst, zanechal jsem Vysoké školy ekonomické a na radu kamarádky mojí matky jsem šel studovat tlumočnictví, překladatelství. To je totiž práce, která se dělá ušima a hubou. Člověk se tam bez očí obejde,“ prohlásil v jednom rozhovoru.
I přes svůj handicap se stal jedním z našich předních tlumočníků a překladatelů z ruštiny a angličtiny. Tlumočil například projevy Gorbačova, Putina či Bushe. Známým se ale stal především díky svým překladům ruských zpívajících básníků Aleksandra Galiče, Bulata Okudžavy či Vladimira Vysockého, jejichž díla také sám interpretuje. Překládal také Puškina, Gribojedova, Pasternaka, Solženicyna a další významné ruské autory. Roku 2012 obdržel se svým bratrem Liborem Cenu Rudolfa Medka, udělovanou významným kulturním osobnostem, které se zabývají česko-ruskými vztahy.
Natočeno v roce 2017.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
Vítězslav Nezval: Edison (sbírka Básně noci, Mladá Fronta 1999)
François Villon: Balada o dámách někdejší doby (překlad Otokar Fišer, sbírka Básně, Mladá Fronta 1995)
Jiří Wolker: Dláždění (sbírka Host do domu, Československý spisovatel 1973)
Bulat Okudžava: Verše o cínovém vojáčkovi mého syna (překlad Milan Dvořák, nevydáno)
Jiří Suchý: Okno (sbírka Med ve vlasech, Západočeské nakladatelství 1991)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
