Avantgarda i komunismus. Vyhraněná estetika italského skladatele Luigi Nona
30. června se uskuteční česká premiéra scénického díla Prometeo od Luigi Nona. Tento zvukově-prostorový monument z první poloviny 80. let minulého století si budou moci posluchači vychutnat v rámci bienále festivalu NODO: Dny nové opery Ostrava. Při této příležitosti se ohlédneme za pestrým životem italského skladatele, který svým dílem projevoval vyhraněná hudební i politická stanoviska.
Hudba je jenom jedna. Hudba nezná hranic, je tím nejabstraktnějším uměním. Nenese žádné mimohudební významy. S takovými názory byste u Luigi Nona neuspěli. Každá jeho skladba byla zároveň politickým stanoviskem či myšlenkovým poselstvím. Nono byl členem italské komunistické strany od roku 1952 a komunistické ideály nikdy neopustil. V dějinách hudby tak vyčnívá jako jeden z těch nejprominentnějších levicových intelektuálů mezi skladateli.
Čtěte také
Na Bienále NODO, které bude trvat od 25. až 30. června, se vedle několika světových premiér od českých i zahraničních mladých autorů jako je Matouš Hejl, Lucie Páchová, Miro Tóth, Judith Berkson a další, odehraje také v české premiéře provedení jedné historické opery. Či, abychom byli konkrétnější, jedná se o Scénické dílo pro vokální a instrumentální sólisty, smíšený sbor, čtyři instrumentální skupiny a živou elektroniku od Luigi Nona z let 1981-1984 nesoucí název Prometeo.
V době vzniku Prometea byl Nono dlouhodobě renomovaným skladatelem. V roce 1950 se poprvé představil v Darmstadtu a zaujal slavného dirigenta Hermanna Scherchena, který posléze aktivně Nonovu hudbu provozoval po světě. V Darmstadtu se během následujících let neustále pouštěl do křížku se všemi svými kolegy, ať už šlo o estetické či politické důvody. Neochvějnou pozici potvrdil svým klíčovým dílem Il canto sospeso z roku 1956. Do Prahy kompozici v roce 1966 přivezl slavný dirigent Claudio Abbaddo. Nahrávku z koncertu, který se odehrál na Pražském jaru se Symfonickým orchestrem a sborem Československého rozhlasu, uslyšíte v našem pořadu.
Čtěte také
V polovině sedmdesátých let prošel Nono hlubokou tvůrčí krizí. Revoluční dynamika a síla děl z padesátých a šedesátých let se po její překonání začala proměňovat v intimnější, introvertnější a tajuplnější hudbu. Dobře to ilustruje skladba pro smyčcový kvartet Fragmente-Stille, an Diotima z roku 1980. Ta ve Futurissimu zazní v podání LaSalle Quartet, tedy tělesa, pro které Nono svou skladbu napsal.
Související
-
Sirény jako umění: Sotto voce Ondřeje Štochla
Zazněla hudební miniatura skladatele Jonáše Starého s názvem Euterpé pro housle, violu, violoncello, bicí a středeční zkoušku sirén.
-
Sirény jako umění: Podlehněte lákavému zpěvu múzy Euterpé
Zazněla hudební miniatura skladatele Jonáše Starého s názvem Euterpé pro housle, violu, violoncello, bicí a středeční zkoušku sirén.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.