Anna Beata Háblová: Letmo

24. červen 2024

Poslední rok jezdím do Brna častěji než obvykle. Založili jsme totiž s frontmanem kapely Květy Martinem Kyšperským poeticky rapové duo, a i když jsme mnoho práce na písních udělali každý zvlášť doma – já napsala text a Martin složil hudbu, bylo potřeba společně písně nahrát, popřípadě je nazkoušet pro živá vystoupení. A to právě v Martinově městě, Brně.

Ne, že bych předtím Brno nenavštěvovala. Jen se pro mě najednou stalo součástí mého světa, tvorby a života. A samozřejmě se stalo i rozsáhlým depozitem informací, které ke mně architektura a veřejný prostor vysílají.

Čtěte také

Zatím to vypadá, že si zřejmě nikdy nezvyknu na záludnost podchodů brněnského Hlavního nádraží, nebo že se dost nenasytím pohledu na katedrálu Petra a Pavla s terénem zvedající se ulice. Když ale zavřu oči, neuvidím ani jedno z toho. Když zavřu oči, představím si jednu jedinou stavbu, a to obchodní dům Letmo. Bílá fasáda s organickými oky oken mě dráždí už od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Výrazná jednoduchost fasády s oválnými prvky naráží na jedné straně na funkcionalistickou přísnost, na té druhé na neorenesanční mnohomluvnost.

Nikdy jsem nemohla s jistotou říct, jestli mi to přijde dobré nebo ne. Něco jako by nebylo s tímto domem podle obvyklých pravidel, a to ne kvůli organickým oknům, ale kvůli kontrastu této hravosti s jeho jasně vymezenými mantinely. Když už se totiž navrhuje organický dům, nebo dům s organickými prvky, měl by být tento koncept dotažený do všech důsledků. Měl by se rozpínat jako houba po dešti, vyhřezávat výhonky, svou dynamikou všechno obtéct. Nechat se seříznout.

Čtěte také

Po letech ale vím, že právě tyto mantinely jsou největším přínosem stavby. To, že umělecký koncept nepřekračuje hranice a podřizuje se funkčnosti – tedy že má dům obvyklé přízemí otevřené do ulice, nebo že navazuje na výškovou hranu svých sousedů – je projevem smyslu pro fungování architektury jako složitého a komplexního celku, který rozhodně není jen o velké hlavní koncepci pohlcující všechno ostatní.

Obchodní dům Letmo se sice vymyká pojednáním oken, ale vším ostatním velmi skromně zapadá. Je pohodlným průchodem od Hlavního nádraží do centra, jeho vnitřní uspořádání je pro uživatele srozumitelné a z jeho prosklených částí jsou nádherné výhledy na město. Je to dům, který nejlepším způsobem slouží městu, má dobře provedené detaily a jeho velikost i náplň má ve vztahu k okolí ideální měřítko.

Čtěte také

A mám tady ještě jedno vysvětlení, co je na této stavbě tak nepatřičně uhrančivého. Koncept fasády (a vlastně i název obchodního domu) totiž vymyslel brněnský umělec Timo, který má sám o sobě velmi výrazný umělecký projev. A architektem stavby je Tomáš Dvořák, praktický a skromný kluk, o kterém toho na internetu mnoho nenajdete.

Miluju Brno. Jeho neotřelosti, nepředvídatelnosti a experimenty. Kdyby nebylo Brna, kde jinde bych mohla poslouchat hantec v šalině, kde jinde by mohl streetarter navrhovat fasády, nebo kde jinde na světě by mohla spisovatelka něco jako rapovat.

autor: Anna Beata Háblová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.