Alena Vostrá: Prosím, jen vážně

Jak napovídá název hry, všechno začne jedním inzerátem v rubrice seznámení, ve kterém se hledá partnerka pro nesmělého učitele jazyků. Na ten z legrace a zvědavosti odpoví dvě vysokoškolačky, které považují za promarněný každý den, kdy se nezasmály, jak říká jedna z nich. Přestože to vůbec neplánovaly, nakonec zasáhnou do života učitele Libora mnohem zásadněji, než se původně zdálo. Ostatně, i ony samy se dočkají v následujícím dobrodružství nejednoho překvapení.

Pro tvorbu Aleny Vostré, prozaičky, dramatičky a autorky mnoha pohádek a knih pro děti je příznačná velká jazyková vynalézavost, nevšední vtip a sémantická hra se slovy. To je společný rys její pestré literární tvorby, jejíž žánrovou rozmanitost si, bohužel, vynutily spíš dobové okolnosti, než spontánní směřování autorky. Svůj jazykový cit využívala jak pro postižení banality a bezobsažnosti dobových frází, tak pro nekonvenční jazykovou hru, kterou hrdinové jejích divadelních textů i próz často zastírají nechuť vzít svůj život vážně a doopravdy.

V šedesátých letech se podílela na formování Činoherního klubu v Praze, pro jeho herce napsala původní hry Na ostří nože a Na koho to slovo padne, se svým mužem a spolupracovníkem Jaroslavem Vostrým se podílela na adaptacích Dostojevského Zločinu a trestu a Voltairova Candida. Ve šťastné době druhé poloviny šedesátých let vydala jednu ze svých nejvýznamnějších próz pro dospělé, experimentální román Vlažná vlna. Po srpnu 68, v období následné normalizace, kdy musel její muž odejít z místa ředitele Činoherního klubu v Praze, už jako autorka našla útočiště jen v tvorbě pro děti. Napsala mnoho úspěšných dětských knížek např Co mně ryba vyprávěla, Všema čtyřma očima, Výbuch bude v šest, Benedikt sluhou barona Prášila …

Po odvysílání najdete hru k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.