David Drábek: Vykřičené domy

David Drábek, který se jako rozhlasový autor do povědomí nejširší veřejnosti dostal premiérou hry Koule (2011), debutoval v roce 2007 příběhem dvou životních outsiderů Vykřičené domy. On je nezaměstnaný muž středního věku, který sice věří na horoskopy v ženských časopisech, ale jeho laskavost mu nebrání rozpoznávat v životě to podstatné. Ona je bývalá „rosnička“ Andrea, kterou její bohatý přítel zkusil poslat na dráhu zpěvačky a díky svým obchodním schopnostem jí tak zařídil titul skokanka roku. My ji ovšem zastihujeme ve zcela jiné situaci: přítelem opuštěnou, žijící v samotě vilky uprostřed satelitního městečka, když ji navíc vážná nemoc donutila hledat hospodyni. A právě o toto místo se přišel ucházet Jiří. Zvláštní tragikomický příběh může začít.

Tatiana Vilhelmová |foto: Tomáš Vodňanský

Drábkova hra vyniká formální originalitou, bohatostí jazyka. Vědomě si pohrává se zažitými stereotypy a s mediálními konvencemi. Právě v tom zajímavým způsobem využívá možnosti rozhlasové tvorby. Co je však nejdůležitější, za tou vší hravostí a ironií se skrývá podivuhodná, tragikomická romance, silný příběh, takový, který si vždy rádi vyslechneme.

Osoby a obsazení: Vypravěč (David Novotný), Andrea + zpěv (Tatiana Vilhelmová), Jiří (Igor Bareš), Sklenka (Hana Maciuchová), Lžička (Andrea Elsnerová), Obrázek (Lukáš Hlavica), Plato (Kryštof Hádek), Morfium (Miroslav Etzler), Fotka (Hana Kofránková), Obrovitý květináč (Antonín Molčík), Krev (Martin Myšička), Pouzdro (Jiří Ornest), Zářivka (Apolena Veldová), Žárovičky (Alžběta Tučková, Barbora Kodešová, Marie Tučková a Claudia Mónica Gutiérrez), Zrcadlo (Vilma Cibulková), Chlap (Václav Mareš), Ženská (Bohumila Dolejšová) a další.

Autor: David Drábek
Hudba: Michal Rataj a Norbert Kovacz
Dramaturgie: Martin Velíšek
Režie: Aleš Vrzák

Natočeno v roce 2007.

David Drábek

David Drábek se narodil se 18. června 1970 ve východních Čechách, kde v Týništi nad Orlicí prožil idylické dětství v domě nedaleko lesa plného staletých mluvících dubů: „Měli jsme partu. Já a pět holek ze sousedních domů. A sešli jsme se vždycky v nějakém tom zahradním altánku nebo sklepě a každý si řekl, co by dnes chtěl být. Přání vypadala asi takhle: víla Amálka, Skippy, Rumcajs, sekretářka, Hitler a Saskia Burešová. A bylo na mně, aby si všechny tyhle bytosti zahrály v jednom příběhu, aby nikdo neostrouhal. Tak nějak asi vznikl ten „týnišťský postmodernismus“.

Drábek je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor filmová a divadelní věda. Na univerzitě založil spolu s Darkem Králem divadelní Studio Hořící žirafy, které se specializovalo na žánr moderního kabaretu. Byl autorem a režisérem všech inscenací Studia. V letech 1996-2001 pracoval jako dramaturg činohry Moravského divadla v Olomouci. V letech 2001-2003 vedl v Olomouci nově vzniklou alternativní scénu Hořící dům. V roce 1995 obdržel Cenu Nadace Alfréda Radoka za nejlepší hru roku za text Jana z parku.

V roce 2004 získal ve stejné soutěži první cenu za hru Akvabely. Tato hra díky své hradecké inscenaci Vladimíra Morávka získala o dva roky později i cenu za poprvé uvedenou českou hru. Ještě v roce 2004 se Akvabely probojovaly do nejužšího finále soutěže StÜckemarkt při festivalu Theatertreffen Berlin. Hra byla přeložena do angličtiny, němčiny a španělštiny.

Jako autor, režisér a dramaturg spolupracoval Divadlem Petra Bezruče v Ostravě, divadlem v Šumperku, s Divadlem na Vinohradech, Minor, s Národními divadly v Brně, Bratislavě a v Praze. Od sezony 2008/2009 do letošního března byl David Drábek uměleckým šéfem Klicperova divadla v Hradci Králové, se kterým před tím dlouhodobě externě spolupracoval.

Drábek je svou dramatickou tvorbou řazen mezi přední autory polistopadové éry. Jeho tragikomické hry mají epizodický charakter, formálně nachází inspiraci v kabaretu a bulvárních žánrech. Čerpá ji také z televize, filmu a internetu. Mezi nejznámější díla autora patří Akvabely (2003), Náměstí bratří Mašínů (2007), Jedlíci čokolády (2011) a rozhlasová hra Koule (2011) .