Ve věku 90 let zemřel italský dramatik a herec Dario Fo
Jeho humor vycházel z tradic commedie dell’arte. Zároveň byl politicky zaměřený a často provokativní. Nobelovu cenu za literaturu v roce 1997 obdržel jako „dědic středověkých kejklířů, který pranýřuje moc a obnovuje hodnoty utlačovaných“.
Aktuálně zařazujeme do vysílání dvě jeho krátké komedie: Zrození potulného komedianta a Moralita o slepém a kulhavém. Vysíláme 13. října ve 20 hodin.
Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.
Italský herec, výtvarník, dramatik a režisér se narodil v roce 1926. Za druhé světové války působil jako parašutista Mussoliniho Italské sociální republiky, za což byl po válce často kritizován. Na svou obranu tvrdil, že se nechal naverbovat, aby kryl otcovu protifašistickou činnost.
Fo začínal u satirických revuí v italských kabaretech a malých divadlech. Se svojí manželkou Francou Rameovou roku 1959 založili divadelní společnost Campagnia Dario Fo – Franca Rame a začali vystupovat s humornými fraškami v televizní show Canzonissima. Roku 1968 Fo založil další hereckou skupinu Nuova Scena. Ta byla napojená na kulturní organizaci italské komunistické strany. Od roku 1970 s putovním souborem Collettivo Teatrale La Comune objížděl továrny, parky či gymnázia. Často byl jediným interpretem svých představení.
Dario Fo napsal přes sedmdesát divadelních her, některé ve spolupráci s manželkouMezi nejznámější hry patří: Archandělé nehrají biliár (1959) Isabella, tři karavely a podfukář (1963) Nepokradeš (1964) Mistero buffo (1969) Náhodná smrt anarchisty (1970) Otevřené manželství (1983) Svatý komediant František (1997) Alenka v říši nedivů (1997)
Tvorbu Daria Foa uvedla též česká divadla. Už v roce 1962 nastudoval Ota Ornest v Městských divadlech pražských hru Archandělé nehrají biliár. O čtyři roky později uvedlo ABC hru Nepokradeš, a když, tak ne málo!. Režisér Ivan Weiss do hlavních rolí obsadil Jiřinu Bohdalovou a Lubomíra Lipského. Počátkem sedmdesátých let se v Západočeském divadle v Chebu hrála Foova Isabella, tři karavely a podfukář v režii Miloše Horanského. V divadle Husa na provázku měla v režii Petera Scherhaufera hra Mistero buffo. Tu v devadesátých letech v inscenaci Jana Borny a v provedení Vladimíra Marka uvedlo několik divadel - Drak, v Divadlo Na zábradlí a Dejvické divadle.
Na konci sedmdesátých let Fo na protest proti pronásledování signatářů Charty 77 zakázal, aby jeho hry byly v Československu nadále uváděny.Jeho tvorba se na česká jeviště vrátila roku 1990 plzeňskou a libeňskou inscenací hry Náhodná smrt anarchisty. V roce 1997 Divadelní spolek Kašpar uvedl černou komedii Za vším vězí ďábel v režii Jaroslavy Šiktancové.
V roce 1973 vystoupil Dario Fo ve hře Mistero buffo, inspirované středověkým typem divadelních her zvaným mysterium. Obsah jeho hry se však měnil s každým vystoupením. Obě hříčky z tohoto textového souboru Zrození potulného komedianta a Moralita o slepém a kulhavém přeložila Alena Světlíková, dramaturgicky připravil Hynek Pekárek, režíroval Michal Pavlík a v obou uslyšíte Josefa Somra a Borise Rösnera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
