Aktuálnost v díle Ladislava Fukse. Jak sdělení výstavy Protisvěty umocňuje architektonické scénicky pojaté řešení expozice?
Aktuálnost výstavy nespočívá jenom ve stém výročí narození Ladislava Fukse, ale i v tématech, z nichž některá jsou dnes až nečekaně živá. Patří k nim moment protikladnosti, a to jak ve Fuksově díle, tak i životě, kde jsou často přítomné prvky dezinterpretace, dvojznačnosti, relativizace, mystifikace, absurdity. A i když sám Fuks se neodkazoval k jejich politickému rozměru, tak právě v něm jsou dnes aktuální, například v rozporu řečeného a reálného.
Nemusíme asi připomínat protipravdy Ruského režimu v kontextu agrese na Ukrajině, jako „defašizace“ či „speciální vojenská operace“. Podobně můžeme zmínit například Viktora Orbána, či Donalda Trumpa. Anebo si vzpomenout na výroky Andreje Babiše v parlamentní a prezidentské kampani, či tvrzení Miloše Zemana. Všechny tyto vědomé a účelové nepravdy, vyvolávají ve společnosti pocit bezmoci, protože s nimi neumíme bojovat, a to také díky tomu, že nedokážeme sáhnout po stejných zbraních. Jednou ze zbraní ale je, tyto rozpory odkrývat, stavět vedle pravdy, a doufat, že ta vedle nich nakonec sama ze své podstaty zřetelně zazáří.
Kurátorská koncepce definuje šest témat, jakýchsi metafor k přemýšlení Fukse, a to jak to spojených s jeho díly, tak i s vlastním životem. Architektonické řešení jednotlivých místnosti je pojaté jako scéna, vytvářející imersivní prožitek z prostoru samotného, který evokuje právě pocity související s těmi tématy.
Prostor je postavený na využití potištěné textilie, která zároveň nese informace i vymezuje prostor a na využití recyklovaných objektů z minulých výstav. Jedná se o finančně a materiálově řešení.
V první místnosti s názvem Pod hvězdou Davidovou, návštěvník vstupuje do kruhových tubusů z potištěné textilie, kde zní mluvené slovo. Situace evokuje pocit segregace, úzkosti, absurdity a popírání mizení.
Druhé místnosti – Tváře zla, dominují dvě látková promítací plátna do tvaru V, na levou stranu jsou promítány ukázky z filmu Spalovač mrtvol konfrontované s týmiž záběry vpravo, které jsou ale deformované, čímž evokují témata proti-mluvů (zlo, které se tváří jako dobro).
V centru třetí místnosti – Myši a morčata, jsou vitríny plné symbolických předmětů ve tvaru skleněných rakví zdánlivě neseny pruhy látek, jako křídly nanebevzetí.
Ve čtvrté místnosti – Úzkost osamění, návštěvník prochází postupně se zmenšujícím otvorem ve tvaru lidské siluety. Instalace symbolizuje proměnu osobnosti od dětství do dospělosti, která v případě Fukse byla plná temných obratů a dvojznačností.
Motto páté místnosti – Svět jako muzeum, reprezentované instalací ze zabalených předmětů, odkazuje ke shromažďování předmětů jako dokumentů a svědků minulosti, toho, co již není.
Středový prostor – Zrcadla, je jakýmsi vstoupením do Fuksovy hlavy – mysli. Od stropu zavěšené mobile vrhá obludně zvětšené stíny na stěny a strop, světlo se odráží od zrcadel na podlaze a znásobuje efekt.
Související
-
Výstava k výročí Ladislava Fukse akcentuje návaznost i rozpory, groteskno i temné struny
Které motivy vystihují osobnost a dílo spisovatele Ladislava Fukse? To se snaží ukázat i zážitkově zprostředkovat výstava Protisvěty Památníku národního písemnictví.
-
Vztah reálného prostředí a jeho obrazu v naší mysli. Jaký smysl pro nás má cestování?
Proč se chceme fyzicky ocitnout na „jiných“ místech? A nestačila by nám virtuální přítomnost v nich? Skrze paměť, fotografii, film, či literární obrazy?
-
Zacelit jizvy venkova. Jakými způsoby může architektura napomoci oživovat menší města a vesnice?
Inspirací může být například nové kulturní centrum vznikající v prostorách barokní Sýpky Lemberk. A také výstava Schön Hier, Architektur auf dem Land...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
