Témata v Protisvětech Ladislava Fukse. Výstava k výročí akcentuje návaznost i rozpory, groteskno i temné struny, fakta i zážitek
Které motivy nejlépe vystihují osobnost a dílo spisovatele Ladislava Fukse, od jehož narození letos uplyne sto let? To se snaží ukázat i zážitkově zprostředkovat výstava Protisvěty Památníku národního písemnictví v pražském letohrádku Hvězda, kde je k vidění až do konce října.
Sto let od narození, šedesát let od vydání první knihy a čtyřicet let od vydání poslední prózy ‒ to jsou výročí, jimiž si letos připomínáme osobnost spisovatele Ladislava Fukse. Reflektuje je i výstava PROTISVĚTY Muzea literatury v pražském letohrádku Hvězda, jejíž architekturu vytvořil atelier MCA (Pavla Melková, Miroslav Cikán) a grafiku Robert V. Novák.
Co z písemné pozůstalosti a jaké kuriozity ukazuje expozice i katalog a jak se výstava snaží dopřát návštěvníkovi intenzivní prožitek fuksovského věta i zrcadlového protisvěta? Jak vypadal spisovatelův byt? Která témata jsou pro Fukse zásadní? A smí se do expozice vstupovat, sedat na židle nebo šlapat na zrcadla? O tom si s redaktorkou Mozaiky Šárkou Jančíkovou povídala kurátorka Michaela Kuthanová z archivu Památníku Národního písemnictví.
Nejposlouchanější
-
Jaroslav Hůlka: Láska. Baladický obrázek z brněnské periferie
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
Podivuhodná dobrodružství barona Prášila. Příhody okouzlujícího vypravěče a lháře
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
