Zacelit jizvy venkova. Jakými způsoby může architektura napomoci oživovat menší města a vesnice?
Je léto a tedy doba, kdy řada z nás, obyvatel měst, tráví čas právě na venkově. A můžeme se tedy dívat okolo sebe a přemýšlet, kde vlastně jsme a jaká je naše role zde – byť si možná připadáme jen jako návštěvníci bez zodpovědnosti za dané místo. Přesto – něco si zde bereme, a měli bychom také něco vracet.
Podobného názoru jsou i Lucie Havlová a Tomáš Hendrych, zakladatelé Knihovny materiálů a Galerie Kuzebauch v Praze, majitelé barokní sýpky v Lemberku, kteří se snaží jednak zachránit samotnou stavbu, jednak přinést aktivity, které pomohou oživit širší lokalitu.
Sýpku pomalu opravují, a současně v ní probíhá druhý rok pilotní kulturní program. Výstavy či jednorázové akce: odborné workshopy, komunitní setkání, komentované prohlídky výstav a okolí. V současné době jsou zde až do konce října k vidění tři výstavy, kromě Schön Hier také výstava sochaře Jiřího Beránka V přítmí paměti a edukativní výstava Lemberkem krok za krokem.
Zejména výstava Schön hier souvisí přímo s tématem současného venkova, Ukazuje, jak nové architektonické intervence mohou pomoci jeho oživení. Výstava akcentuje praktickou rovinu a připomíná, že aby venkov fungoval, musí především fungovat jeho infrastruktura. Podobně uvažuje například také architekt Gion Caminada, když říká (a svou praxí také naplňuje), že zde musí být například škola, hospoda či lékař.
Jizvy venkova vznikaly dlouhodobě. Odchodem obyvatel do měst, násilným odsunutím původních obyvatel, proměnou zemědělství přes komunistické kolchozy až k dnešní intenzifikaci, ztrátou původních lidových a náboženských tradic. A navazujícím chátráním fyzické struktury – opuštěné kostely, kláštery sýpky, statky, fary či školy nejen patřily k nejkrásnější architektuře, ale hrály také zásadní roli v urbanismu vesnic, i kulturní krajiny.
Zacelením jizev může být někdy i návrat místa přírodě. Již delší dobu se tak děje třeba v Německém Porúří, kde se celá rozlehlá území původních uhelných dolů a průmyslu nechávají proměnit v divokou přírodu.
A jedním ze způsobů je také vytváření pozitivních ohnisek. Těmi může být veřejná kulturní a komunitní aktivita, podobně jako na Sýpce Lemberk. Jedno takové ohnisko může na sebe posléze navázat nastartování rozvoje celého místa. A být také inspirací pro další podobná místa.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.



