Architekt versus památkář. Jsou na jedné lodi nebo v neustálém konfliktu?

6. červen 2023

V polemikách na téma zacházení s architektonickými památkami často slýcháme pojem „konflikt mezi památkáři a architekty“. Je ale otázka, nakolik odpovídá realitě, anebo zda patří spíše k jazykovým klišé, které mohou situaci nejen popisovat, ale naopak vytvářet. A i samotná ostrá hranice mezi architektem a památkářem je zavádějící. Řada architektů se cítí být současně památkář a naopak. 

Především je ale podstatné si uvědomit, že viděno z nadhledu, tedy v kontextu jiných zásadně odlišných názorových vrstev společnosti, architekti a památkáři jsou (anebo by měli být) na jedné lodi, protože v základu zastávají stejné hodnoty. Jde jim o kvalitu prostředí, vytvářejí kulturní hodnoty. Kvalita, kterou sledují, se týká podobné oblastí – vnímání prostředí okolo nás a důležitosti jeho dopadu na náš život. A pokud se někdy nemohou dohodnout na formě, například zda kvalita v určitém konkrétním případě je v novém či starém tvaru, anebo na podobě tohoto tvaru, je to ve srovnání se skutečnými hodnotovými rozpory v současné společnosti, marginální.

Ukázka z knihy Živá památka

Klíčové je vědomí, že za každým konkrétním názorem jak naložit s památkou stojí hodnoty, které svým konkrétním jednáním ztělesňujeme a hájíme. A že pokud památkáři po architektovi něco, zejména v rozhodovací rovině požadují, anebo architekt naopak něco navrhuje, obě strany by především měly dokázat vysvětlit a vyargumentovat, jaké hodnoty tím sledují a hájí. Pokud třeba památkáři vylučují využití zelené střechy na novostavbě v širším centru Prahy, je zapotřebí popsat, jakou hodnotu tím sledují, a čím je naplňována. Tedy například že se jedná o vizuální podobu střešní krajiny místa, ale také v čem spočívá, zda ve struktuře, barevnosti, tvarování, měřítku, detailu, materialitě, a podobně. Investor a architekt zase mohou sledovat adaptabilitu domu na klimatickou změnu, pro kterou je zeleň na střeše přínosná. 

Odborná diskuse a hledání řešení

Někdy architekt například navrhuje vytvoření nových otvorů v přízemí historické budovy, které propojí vnitřek domu s navazujícím veřejným prostranstvím, což bývá klíčový předpoklad jak pro kvalitu veřejného prostranství, tak pro oživení samotné budovy. Z památkového hlediska to ale může narušovat vizualitu původního charakteru fasády – její řád, symetrii, měřítko, plasticitu. A teprve, když obě strany přesně a srozumitelně vysvětlí své výchozí hodnoty, můžeme hledat řešení. Otvory ve fasádě udělat způsobem, který pokud možno nenaruší žádnou z výše vyjmenovaných památkových hodnot. Zeleň na střechách navrhnout tak, aby sledovala podstatu chráněného charakteru struktury střešní krajiny. A podobně. Řešení ale nalezneme teprve v hloubce argumentů, které by se měly opírat nejen o debatu v konkrétním případě, ale především o permanentní širší odbornou diskusi. 

Příspěvkem k ní může být například debata nad knihou Živá památka, která se odehrála v minulém týdnu za účasti autorů na celostátní platformě NPÚ.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.