Architekt versus památkář. Jsou na jedné lodi nebo v neustálém konfliktu?
V polemikách na téma zacházení s architektonickými památkami často slýcháme pojem „konflikt mezi památkáři a architekty“. Je ale otázka, nakolik odpovídá realitě, anebo zda patří spíše k jazykovým klišé, které mohou situaci nejen popisovat, ale naopak vytvářet. A i samotná ostrá hranice mezi architektem a památkářem je zavádějící. Řada architektů se cítí být současně památkář a naopak.
Především je ale podstatné si uvědomit, že viděno z nadhledu, tedy v kontextu jiných zásadně odlišných názorových vrstev společnosti, architekti a památkáři jsou (anebo by měli být) na jedné lodi, protože v základu zastávají stejné hodnoty. Jde jim o kvalitu prostředí, vytvářejí kulturní hodnoty. Kvalita, kterou sledují, se týká podobné oblastí – vnímání prostředí okolo nás a důležitosti jeho dopadu na náš život. A pokud se někdy nemohou dohodnout na formě, například zda kvalita v určitém konkrétním případě je v novém či starém tvaru, anebo na podobě tohoto tvaru, je to ve srovnání se skutečnými hodnotovými rozpory v současné společnosti, marginální.
Klíčové je vědomí, že za každým konkrétním názorem jak naložit s památkou stojí hodnoty, které svým konkrétním jednáním ztělesňujeme a hájíme. A že pokud památkáři po architektovi něco, zejména v rozhodovací rovině požadují, anebo architekt naopak něco navrhuje, obě strany by především měly dokázat vysvětlit a vyargumentovat, jaké hodnoty tím sledují a hájí. Pokud třeba památkáři vylučují využití zelené střechy na novostavbě v širším centru Prahy, je zapotřebí popsat, jakou hodnotu tím sledují, a čím je naplňována. Tedy například že se jedná o vizuální podobu střešní krajiny místa, ale také v čem spočívá, zda ve struktuře, barevnosti, tvarování, měřítku, detailu, materialitě, a podobně. Investor a architekt zase mohou sledovat adaptabilitu domu na klimatickou změnu, pro kterou je zeleň na střeše přínosná.
Odborná diskuse a hledání řešení
Někdy architekt například navrhuje vytvoření nových otvorů v přízemí historické budovy, které propojí vnitřek domu s navazujícím veřejným prostranstvím, což bývá klíčový předpoklad jak pro kvalitu veřejného prostranství, tak pro oživení samotné budovy. Z památkového hlediska to ale může narušovat vizualitu původního charakteru fasády – její řád, symetrii, měřítko, plasticitu. A teprve, když obě strany přesně a srozumitelně vysvětlí své výchozí hodnoty, můžeme hledat řešení. Otvory ve fasádě udělat způsobem, který pokud možno nenaruší žádnou z výše vyjmenovaných památkových hodnot. Zeleň na střechách navrhnout tak, aby sledovala podstatu chráněného charakteru struktury střešní krajiny. A podobně. Řešení ale nalezneme teprve v hloubce argumentů, které by se měly opírat nejen o debatu v konkrétním případě, ale především o permanentní širší odbornou diskusi.
Příspěvkem k ní může být například debata nad knihou Živá památka, která se odehrála v minulém týdnu za účasti autorů na celostátní platformě NPÚ.
Související
-
Psychologie prostoru. Skrze jaké vlastnosti architektury se identifikujeme s prostředím?
V Londýnské Hayward Gallery nedávno proběhla výstava anglického sochaře Mika Nelsona snázvem Extincion Beckons, která uměleckým způsobem pracuje s psychologií prostoru.
-
Propojení vnitřku a vnějšku v dílech Magdaleny Abakanowiczové a Marie Bartuszové
M. Abakanowiczová a M. Bartuszová momentálně vystavují svá díla v Londýnské Tate Modern. Jejich tvorbu spojuje zkoumání vztahu vnitřku formy k jejímu vnějšku a naopak.
-
Jsme dnes moderní? V Laichterově domě si připomínají 100 let úmrtí Jana Kotěry výjimečnou událostí
26. dubna se od 18:30 v Laichterově domě koná událost, jejíž téma je založené na knize Moderní architektura od Kotěrova učitele Otty Wagnera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
