24. 1.
Divá Bára bere útokem všechny smysly - tak nadepisuje svoji recenzi dramatizace knihy Boženy Němcové ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti Saša Hrbotický v Hospodářských novinách. Soudí, že inscenace režiséra Jana Antonína Pitínského předčila nejoptimističtější předpovědi. "Režisér zde překonal svůj horizont, uhranul spouinscenátory i herce silou múzické osobnosti a stvořil podívanou nebývalé krásy, divoké vášnivosti i autentické bolesti," čteme v recenzi.
Jaroslav Beránek zve na výstavu Tváří tvář historii: Evropští fotografové ve 20. století, která vrcholí v Londýně. Představuje práce dvaadvaceti autorů, kteří svými fotografiemi mapovali život Evropy od počátku 20. století po současnost.
V Hospodářských novinách se ještě dočteme o českém vydání Che Guevarovy knihy Motocyklové deníky, o tom, že Národní galerie chystá na 3. a 4. února volný vstup do svých stálých expozic a o výstavě Charta 77 a její doba, doba a její Charta v Národním muzeu v Praze.
Lidové noviny, konkrétně Ondřej Horák, píší o svazku kratších próz Augusta Strindberga, který v češtině pod názvem Romantický sakristián na Ranö vydalo nakladatelství Host. "Nejedná se sice o vrcholné texty švédského autora, v kontextu ostatních povídek nicméně nejlépe vyznívá titulní próza o snílkovi zakopávajícím o realitu," čteme v článku.
List se zmiňuje ještě o jedné knize - jazzman a diplomat Pavel Smetáček vydal knihu memoárů a výstřižků s názvem Jsem asi umíněným tradicionalistou.
V Lidových novinách najdeme dnes dále zmínku o chystaných vystoupeních klavíristy Martina Kasíka ve Francii, o tom, že Yan Tiersen, autor hudby k filmu Amélie z Montmártru, bude v březnu koncertovat v pražském Divadle Archa a také o festivalu Dny evropského filmu. Jeho 14. ročník začne zítra a my se mu v zítřejší Mozaice budeme věnovat podrobněji.
Jako autobiografické podobenství o svobodě ducha charakterizuje Radmila Hrdinová Ullmanovu operu Pád antichrista, kterou minulý týden odpremiéroval operní soubor v bavorském Hofu. V článku v deníku Právo se dále píše: "Režie Antona Nekovarova neusiluje o ilustrativní mnohomluvnost, ale ctí duchovní sílu a prostotu filosofického díla."
A ještě jednou Právo: deník zve na tradiční přehlídku švýcarských filmů, která ve městě Solothurn začala v pondělí a potrvá do neděle. Vedle filmů, které se urodily v zemi helvétského kříže, nabídne i snímky, které zaplatili švýcarští investoři.
Mladá fronta Dnes upozorňuje, že jeden z nejproslulejších románů anglofonního písemnictví 2. poloviny 20. století - Zrzoun - vyšel konečně česky. Podle Hany Ulmanové se román Jamese Patricka Donleavyho už půlstoletí průběžně dotiskuje a překládá, objevil se nejméně ve sto padesáti vydáních a prodalo se ho 40 - 50 miliónů výtisků. Jeho slávu jistě rozšíří i právě natáčený film s Johnnym Deppem v hlavní roli, do jehož scénáře autor zapracoval i některé momenty z autobiografické Historie Zrzouna z roku 1994.
V rubrice Seriál Mladá fronta Dnes představuje Břetislava Pojara, významného představitele českého animovaného filmu, mimo jiné jednoho z otců kouzelného cyklu Pojďte pane, budeme si hrát. Ve všech listech se dočteme o nominacích na filmové Oscary s tím, že klání nemá jasného favorita. Nejvíce nominací posbíral muzikál Dreamgirls, mezi kandidáty na film roku ovšem chybí. V této kategorii může zabodovat jeden ze snímků Babel, Královna či Skrytá identita. Listy přinášejí také zprávy o muzikálu Angelika, který chystá pražské Divadlo Broadway.
Nejposlouchanější
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
-
Černá a bílá, Píseň na rozloučenou, Šanghaj, Ghetto a hranice a další povídky Jiřího Weila
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.