21. 10.

Do kin přichází nový český film Občanský průkaz. Recenzi na něj najdete v Právu. Adaptace literární předlohy Petra Šabacha se vrací do 70. let minulého století. Děj filmu, který je podle Práva spíše mozaikou jednotlivých událostí než kompaktním příběhem, se točí kolem čtveřice mladých lidí. Jak píše Věra Mišková, film má silná místa a dobře zachycenou podobu tesilových, umakartových a chemlonových časů.

Lidové noviny recenzi na Občanský průkaz nadepsaly titulkem Reklama na milou normalizaci. Vojtěch Rynda míní, že film Ondřeje Trojana opakuje chyby jeho předchozích Želar: je epizodický a ilustrativní, je omalovánkou, která chce vyprávět o době, po které přitom pouze stéká. 70. léta jsou tam vyobrazena jako celkem roztomilé období, ve kterém chlapci holdují rocku a levnému alkoholu, a režim je reprezentovaný srandovním esenbákem a několika udavači.

Inscenaci Spací vady v pražském Divadle Na zábradlí hodnotí Lidové noviny. Hra Radky Denemarkové o několika ženách je absurdní hříčka. „A ta nemusí přinášet bůhvíjaké myšlenky, může být povrchní a zábavná. Jenže autorka se s tímto jednoduchým žánrovým vymezením nespokojila a měla ambice promluvit na závažná témata,“ píše Jana Machalická. Podle ní je to škoda, protože tím nápad hry, který představuje komickou srážku skutečných hodnot s plytkostí dneška, obložila nicneříkajícím intelektuálním mlnem.

Mladá fronta Dnes představení dala 60 %. Kateřina Rathouská, redaktorka Vltavy, tvrdí, že Spací vady diváky neuspí, ale také nijak zvlášť neproberou. Hra je občas sympaticky tragikomická a v textu se mohlo ještě více škrtat.

„Denemarkové text, zjevně inspirovaný Sartrovou hrou S vyloučením veřejnosti, má, když už nějaké – tak spíše kvality literární než divadelní,“ to byla citace z Hospodářských novin.

Právě vycházejí první kompletní dějiny české fotografie, konstatují Hospodářské noviny. Velkoformátová kniha o bezmála čtyř stech stranách vydali autoři Vladimír Birgus a Jan Mlčoch pod názvem Česká fotografie 20. století. Autoři knihu připravovali osm let a podle Magdaleny Čechlovské v ní nikdo důležitý nechybí. Obsáhlá monografie nabízí to nejlepší, výběr představuje díla Drtikola, Koudelky i Bromové.

V příloze Práva Café se dozvíte, jak Jan Švankmajer natáčel film Přežít svůj život. Ve snímku kombinuje hrané scény s animací. „Je to papírkový film. Počítač sloužil jen k archivaci snímků, které jsme pořídili digitálním fotoaparátem a pak je pod sklem jako klasické papírkové večerníčky animovali,“ uvádí v Právu světoznámý scénárista, výtvarník a režisér.