Znovuobjevená tvorba hvězdy osmdesátých let. V Paříži proběhla retrospektivní výstava ikony designu Paola Pallucca
První retrospektivní výstava Paola Pallucca v Paříži sice již skončila. To nám ale nebrání se o jeho tvorbě zmínit a poučit se o stěžejních momentech historie postmoderního designu. Pod názvem Luck and Sex. That’s all připravila objevenou výstavu galerie Ketabi Projects ve spolupráci s kurátorem a galeristou Paulem Bourdetem. Ten strávil poslední dva roky pátráním po Palluccovi – zapomenutém mistrovi dekadentního designu osmdesátých let.
Právě osmdesátá léta znamenala pro konceptuální design bod zlomu. V roce 1981 vznikla v Miláně ikonická skupina Memphis, ve stejné době v Londýně se zformovalo hnutí Creative Salvage a v Paříži zase působili extravagantní tvůrci jako Elizabeth Garouste a Mattia Bonetti nebo Pucci de Rossi. Všechny tyto proudy sdílely značně kritický a revoltující postoj k zaběhlým konvencím, jak v prostředí designu samotného, tak i v sociálních a politických strukturách kapitalistického západu. V osmdesátých letech se z designérů stali rebelové a rockové hvězdy.
Patřil k nim i v Římě narozený Paolo Pallucco, který se usadil v Paříži a od sedmdesátých let vytvářel experimentální konceptuální objekty. Inspirován strojovou syrovostí meziválečného modernismu, vytvářel ocelové či dřevěné angažované objekty se skrytými významy. Jeho nízký stolek Tankette z roku 1987 evokuje pásy tanku, křeslo Barba d’Argento zase tvar samopalu. Industriální estetika funkcionalismu dostává v Palluccově tvorbě zásadní angažovaný politický přesah, který je dnes opět více než aktuální. Není divu, že v této době také intenzivně spolupracoval s další revoltující hvězdou osmdesátých let, módní návrhářkou Rei Kawakubo, zakladatelkou eponymní značky Comme des Garçons. Její postindustriální estetika se s Palluccovou kritickou vizí skvěle doplňovala.
Palluccovy dekadentní objekty, balancující na hraně funkcionality a kritické angažovanosti jsou dalším pozoruhodným příkladem designu osmdesátých let, který byl pro většinu odborné veřejnosti doposud skryt. Díky pařížské výstavě se mu konečně dostala zasloužená pozornost. A doufejme, že nebude poslední. Vypadá to, že se design osmdesátých let bude v budoucnu těšit stále větší popularitě.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Jana Knitlová: Soukromá derniéra. Příběh dvou herců na útěku z nacistického Německa
-
Ignát Herrmann: Výhost. Láska hory přenáší, ale někdy jsou rodiče nepřístupnější než velehory
-
Gilbert Keith Chesterton: Modrý kříž. Dopadne otec Brown i zločince mezinárodního formátu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
