Zkouška sirén zazněla se studentskou performancí

Koncept skladby Podhoubí vychází primárně z prostředí, ve kterém je skladba uváděna – na Gymnáziu Jana Keplera v Praze.

Interpretační ansámbl složený ze studentů gymnázia v kombinaci se zvukem sirény dává vzniknout netradiční performance, jejíž koncept reaguje na nedávnou mediálně nepřehlédnutelnou středoškolskou aktivitu pro podporu šetrného přístupu k životnímu prostředí (související mj. S veřejným vystupováním středoškolské studentky Grety Thunberg).

Skladba nemá klasickou notovou partituru, ale řídí se partiturou grafickou|foto:Martin Klusák

Namísto explicitně řečených tezí tato performance střídá improvizovanou hudbu, která je vlastní středoškolským účastníkům, se zvukem přírodních objektů, sirény a volné deklamované improvizace. Happening upozorňuje na středoškolskou angažovanost související s aktuálními problémy globální ekologie.

Struktura skladby se odvíjí od spontánní účasti studentů Gymnázia Jana Keplera – jejich počtu a preferencí ohledně hudebního projevu a estetiky. Jediným předem daným rysem hudby je idea prolínání mezi zvuky (jakýchkoliv) hudebních nástrojů a zvuky přírodních objektů se zvukem sirény v pozadí. Konkrétní hudební obsah a struktura pak vyrůstají primárně z hudebních a zvukových podnětů, které studenti improvizují v rámci zkoušek. Výběrem a postupnou fixací různých motivů vzniká výsledná podoba skladby, která však do určité míry stále pracuje s improvizovanou situací.

Spontánní účast studentů zformovala ansámbl s instrumentačním složením 4 el. kytary, 2 flétny, trubka, saxofon, kontrabas, činel, zpěv. Studenti posbírali a přinesli různé přírodní objekty vydávající zajímavé zvuky – kameny, šišky, větvičky, listy rostlin, konev s vodou apod. V rámci konceptu skladby improvizovaně prolínáme ze zvuku hudebních nástrojů do plochy s přírodními objekty, v rámci které vynikne i zvuk sirény, a na závěr se opět vrátíme do gradující hudební plochy s nástroji, zpěvem a elektronickými efekty. V některých plochách objeví i deklamovaná slovní improvizace, která velmi volně reaguje na zvolené téma. Se závěrečnou hudební gradací se obsah slov a vět rozlétává do významové šíře a výše, až abstrakce.

Martin Klusák |foto:Aňa Šebelková

Název Podhoubí přejímáme podle jednoho z těchto improvizovaných slov, která zazněla v rámci zkoušek. Líbí se nám estetika tohoto slova, stejně tak jako jeho význam, který volným způsobem vystihuje roli angažované středoškolské komunity v rámci společnosti.

Zkouška sirén se koná pravidelně každou první středu v měsíci. Kdo ji ale opravdu poslouchá?
Eva Kesslová, ředitelka Orchestru BERG

Společný projekt Českého rozhlasu Vltava a Orchestru Berg nabízí netradiční zážitek se současnou hudbou.

„Běžně nabízíme projekty určené pro konkrétní místo, někdy i zvukové procházky, kdy účastníky nutíme, aby vnímali svět okolo sebe hlavně ušima a poslouchali to, co běžně nevnímají,“ dodává Eva Kesslová.

Hudba k siréně spojuje tohle všechno. Vznikají nové skladby pro několik hudebníků a sirénu určené k provádění pouze v konkrétním čase, tedy ke zkoušce sirén. Sirénu skladatelé využívají jako další hudební nástroj. Hudba k Siréně je inspirací k poslechu okolního prostředí jako hudební struktury. Siréna je výjimečný zvukový objekt a obecně známým prvkem našeho života. Není původně hudebním nástrojem, ale může se jím stát, což dokazují, neznáme i známé skladby jako např. Symfonie sirén Arsenie Avraamova, nebo Ionization Edgarda Varèse.

8 fotografií

„Přál bych si, aby Hudba k Siréně byla takovým vitamínem, impulsem pro uši, který v nás, jako posluchačích, může probudit neortodoxní přemýšlení nad hudbou, povzbudit jiné slyšení,“ uvádí Ladislav Železný, hudební režisér a spolupořadatel projektu.