Život po Kafkovi. „Mami, kdo byl Franz Kafka, a proč máš jeho dopisy?“

Svůj první dopis napsal Franz Kafka 20. září 1912 a 23. března 1913 přijel do Berlína, ač nerad. Od této chvíle už Felice Bauerová není „prázdnou tváří“, které jeho milostný chtíč a fantazie daly její rysy, ale ženou z masa a kostí, která mu ale okamžitě uniká.

Franz se ptá a ptá, dožaduje se informací o každé hodině jejího dne, nemůže se nabažit fotografií od dívky s velkou smějící se pusou, sám své posílá a vypráví o životě v Praze, který se veselé, společenské a podnikavé Felice musel zdát nesmírně podivný. Psát a nepsat, psát příliš mnoho, psát příliš málo… Jak může Felice ve své zdravé chytrosti pochopit slova „drž mě u sebe“ a „nemohla bys se mnou žít dva dny“ či další „neboj se, zůstaň se mnou“ a „ach Bože, jak to skončí…“.

Felice Bauerová a Franz Kafka|foto:Profimedia

Felice to všechno čte, že v manželství ji „nečeká veselé povídání ruku v ruce“, ale „mnišský život po boku mrzuté, mlčenlivé, nespokojené osoby“, že Kafka se bojí být šťastný, bojí se „spojení s nejmilovanější osobou, ba dokonce s ní“. Mezi tím zoufalá prosba: „Odstrč mě!“

Pak ale zase zaznívají úplně jiné tóny, a tak si říká, že to nebude tak zlé, že to pro Kafku nemůže být tak zlé. Kafka, člověk, který nesnese jiného člověka v bytě? Směšné. Ale nechce se jí smát a nejednou přestane psát, nemluví do telefonu, mlčí.

Kafka potom žil ještě několik let, pracoval, znovu miloval. Felice se rok a půl po nepříjemném loučení na zahradě Kafkovy sestry Ottly vdala, měla děti a později se dožila 72 let ve Spojených státech amerických. Kafka jí po rozchodu nevrátil ani jeden dopis. Její podstata vstoupila do některých jeho ženských postav.

S Magdalenou Platzovou, autorkou knihy Život po Kafkovi, projdeme místa, která spojují Franze Kafku a Felice Bauerovou. Projdeme životem Felice a její rodiny s otázkou: „Mami, kdo byl Franz Kafka, a proč máš jeho dopisy?“