Život je souhrn paradoxů, rád se na ně koukám z nadhledu. Drsný humor pro mě není, říká výtvarník Jiří Slíva
Má rád kávu, víno a jazz. Tinnitus neboli neustálé pískání v uších se snaží přemoci mírovými prostředky, tedy radostnou tvorbou, a když po šedesátce natáčel se spřátelenými jazzmany svá první dvě alba autorských písniček, cítil se prý na čtyřicet. Hostem Markéty Kaňkové byl ve Vizitce výtvarník, hudebník, autor básniček i poštovních známek Jiří Slíva.
Když na začátku devadesátých let chystal Jiří Slíva první výstavu pod hlavičkou Sdružení českých umělců grafiků Hollar, sháněl si sponzora, jenž by instalaci zaplatil. Plynárny či důlní společnosti nepřipadaly v úvahu, Slíva chtěl oslovit firmu, která by mu byla subjektem podnikání blízká.
„Vzal jsem Zlaté stránky a dovolal se do druhé firmy vyrábějící kávu. Přinesl jsem jim své věci ukázat, líbily se, a tak výstavu zaplatili. Později se ozvali, jestli bych obrázků s kávou neměl dvanáct, že by vyrobili kalendář. Takhle jsme jich společně udělali šest, až se ozvalo jedno nakladatelství, že mi vydá knížku celou věnovanou kávovým grafikám a ilustracím."
Kafka v arabštině? Pěkná kafkárna
Tento moment je pro Slívovu životní cestu typický. Pracovní nabídky a zajímavé spolupráce k němu často a rády přicházejí přes nejrůznější shody okolností anebo paradoxní situace. A právě těch si s oblibou všímá.
Raději než drsný humor na tělo, kterému se věnovali kupříkladu stateční a srdnatí karikaturisti z časopisu Charlie Hebdo, má momenty, kdy může propojit zdánlivě nesouvisející témata a v časopisech pak coby autor kreslených vtipů poukázat například na opakující se jevy. Ve Slívově volné grafické a malířské tvorbě se to pak absurdním humorem jen hemží. „Celý život je souhrn paradoxů, protikladů. Líbí se mi, rád je sleduju z nadhledu.“
Dávku humoru dlouhodobě nachází také v tvorbě svého oblíbence Franze Kafky, kterému věnoval desítky grafik, básniček, aforismů či ilustrací; Kafkovi by se prý určitě líbilo, kdyby se dozvěděl, že jeho texty vyšly se Slívovými ilustracemi i v arabštině. V turecké Ankaře, kde před lety uspěl v soutěži kresleného humoru, se zase Slíva potkal s francouzským ilustrátorem Rolandem Toporem, jehož tvorbu řadí k zásadním inspiračním zdrojům.
Důležité pro něj bylo i setkání s Jiřími Šalamounem a Anderlem. O dvanáct let starší umělci mu v důležitých „křižovatkových“ momentech pomohli naučit se tvořit grafiky a lepty, jimž rozšířil své portfolio. Ve Vizitce ale mluvil také například o tatínkovi – šikovném kreslíři, o lásce k The Beatles anebo o tom, jak se ze Slívy – autora básniček stal primárně Slíva – výtvarník.
V listopadu 2022 je možné jeho grafiky, obrazy a ilustrace vidět v pražské galerii Moderna na průřezové výstavě Už jsi měl dnes umění?. V Šumperku pak bude vystavovat v rámci festivalu Blues Alive a 16. listopadu má v tomtéž městě v Eagle Gallery derniéru jeho výstava Sranda vítězí.
Související
-
Nejhůř se mi kreslí mladí hezouni, říká karikaturista Miroslav Kemel
Přes třicet let se na stránkách tištěných médií setkáváme s karikaturami Miroslava Kemela, vystudovaného stavaře a někdejšího aktivního basketbalisty.
-
Humor jako náhražka pevného bodu ve Vesmíru. Ve věku 86 let zemřel výtvarník Jiří Šalamoun
Ve věku 86 let se uzavřela dráha známého umělce, který se proslavil především jako autor Maxipsa Fíka.
-
Společné výlety na výstavy bývaly pro mé pacienty prvním setkáním s uměním, říká galerista Gronský
Nemá mail ani mobil, to je pozůstatek z dob, kdy pracoval jako ambulantní psychiatr a potřeboval mít čistou hlavu. Rád by se potkal s Hieronymem Boschem a Franzem Kafkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
Tajný deník čínské císařovny
Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.
