Mezi psychiatrií a obrazy. Společné výlety na výstavy bývaly pro mé pacienty prvním setkáním s uměním, říká lékař a galerista Libor Gronský
Nemá mail ani mobil, to je pozůstatek z dob, kdy pracoval jako ambulantní psychiatr a potřeboval si udržet čistou hlavu. Rád by se potkal s Hieronymem Boschem a Franzem Kafkou a jeho vysněným promotérským počinem je koncert Toma Waitse v Olomouci. Nereálné touhy si kompenzuje výstavami ve své galerii Mona Lisa, jejíž název vznikl na přelomu devadesátých a nultých let kvůli rychlým návrhům galerijního loga. Hostem Michala Bureše byl psychiatr a galerista Libor Gronský.
Odmala kreslil a zajímal se o hudbu a knížky, zároveň ale v Olomouci studoval lékařskou fakultu. Po státnicích se na děkanátu rozhlížel, kam by mohl jít pracovat, a došlo mu, že jeden z mála nekrvavých lékařských oborů je psychiatrie. „Navíc legitimní formou léčby je tu muzikoterapie a arteterapie, a já věděl, že v psychiatrii mohu všechny zájmy skloubit,“ říká Libor Gronský. Jeho kroky tak vedly do psychiatrické léčebny ve Šternberku, kdy si postupně udělal atestace.
Co znamená válka? Dětem to často nikdo nevysvětlí
Dnes, ve svých čtyřiašedesáti, už dává všechnu energii své galerii Mona Lisa, již začal na konci devadesátých let budovat v centru Olomouce na místě bývalého bufetu. V současné době tu visí grafiky Jiřího Slívy, nedávno tu ale vystavoval například také ilustrátor a autor loga galerie Boris Jirků, Michal Cihlář se svými japonskými linoryty nebo sochař Michal Gabriel.
Čtěte také
Organizaci výstav a koncertů režimu nepohodlných umělců se ale Gronský věnoval už v době studií – několikrát si za to vysloužil výslech od StB – a také později v léčebně ve Šternberku. Pracoval tam deset let, a jak ve Vizitce řekl, pro řadu hospitalizovaných pacientů byly jejich společné výlety do olomouckých galerií vůbec prvním setkáním s výtvarným uměním. Do léčebny jezdili hrát třeba Vladimír Merta nebo Iva Bittová, kulturou později zásoboval i hanáckou metropoli. Od roku 1993 do roku 2013 tu pravidelně pořádal Olomoucké kulturní léto.
Vizitkou se proplétala i Gronského lékařská odbornost v kontextu současné situace na Ukrajině. Gronský předpovídá, že v budoucnu budou České republice chybět pediatři, praktičtí lékaři i psychiatři, kteří by se postarali nejen o příchozí Ukrajince, ale i o traumatizované české děti. „O válce nemají ani potuchy a spousta rodičů si nenajde čas, aby jim vysvětlila, co se děje,“ domnívá se. Sám je k situaci na východ od nás absolutně nesmlouvavý, a to i proto, že jeho otec za druhé světové války stačil utéct před nacisty, narukoval do anglické armády a později se podílel na osvobození Československa. Podle slov Libora Gronského skončil v Sušici. „Kdyby nebylo různých dohod, Praha mohla být osvobozená dřív. Čekalo se totiž na to, až ji osvobodí Rusové.“
Související
-
Dobré vztahy pomáhají tvořit silné sbírky, říká ředitel Moravské galerie Jan Press
Varovali jej, že vizi Moravské galerie v Brně už není možné dál posunout. Ukázalo se, že opak je pravdou. Ředitelem této instituce se Jan Press stal před devíti lety.
-
Dal jsem si předsevzetí dostat k nám všechny Hradečáky, říká ředitel Galerie moderního umění
František Zachoval studoval na uměleckého kováře a poté absolvoval monumentální tvorbu na AVU, prezentovat sebe a svou vlastní tvorbu mu ale nikdy příliš nešlo.
-
Ždímejte plavky do výlevek. Ředitel liberecké galerie Jan Randáček provází budovou bývalých lázní
Po dvanácti letech opouští ředitel oblastní galerie Liberec Jan Randáček „svou“ instituci a míří do Evropského parlamentu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
