Dal jsem si předsevzetí dostat k nám všechny Hradečáky, říká ředitel Galerie moderního umění František Zachoval
Studoval na uměleckého kováře a poté absolvoval monumentální tvorbu na AVU, prezentovat sebe a svou vlastní tvorbu mu ale nikdy příliš nešlo. Záhy po škole se tak vydal na organizátorskou a manažerskou dráhu – přes internetovou televizi Artyčok, žurnalistickou praxi v Berlíně a ředitelský post v Českém centru v Bukurešti nyní zakotvil v královéhradecké Galerii moderního umění. O tom všem ve Vizitce mluvil s Hanou Slívovou.
Do Galerie moderního umění vstupoval s inovativními plány – sbírky, které díky nákupům předchozího ředitele Josefa Sůvy vlastní například čtrnáct vzácných děl od Bohumila Kubišty, svižně doplnil o artefakty včetně fotografie či videoartu s datem vzniku po roce 1989. Na pilíři postaveném z těchto akvizic pak otevřel dvě nové dlouhodobé expozice (ve Vizitce o nich podrobněji mluvil kurátor Tomáš Pospiszyl). Reflektují nejen umělecké tendence posledních padesáti let, ale představují také mladé umělce spojené s regionem. Zachoval zároveň hodlá rozšiřovat sbírku zaměřenou na umění střední a východní Evropy, která reflektuje tvorbu po roce 2000. Doplňovat se tak bude se sbírkou Muzea umění Olomouc, které se dlouhodobě věnuje reflexi staršího umění visegrádského prostoru.
Cílem absolventa AVU Františka Zachovala je za pomocí divácky vstřícné, avšak zároveň promyšlené dramaturgie – a také ve spolupráci s dalšími kreativními lidmi z východočeské metropole – dostat hradeckou galerii na mapu relevantních výstavních míst a otevřít ji všem lidem, kteří o to budou mít zájem. Včetně těch, kteří v tamní galerii nikdy nebyli a soudobé umění vnímají jako cosi cizího, nečitelného a možná i nepřátelského. „Přemýšlel jsem o tom první dva měsíce ve funkci skoro pořád. Předsevzal jsem si, že galerie se musí otevřít všem, v Hradci žije sto tisíc lidí a každý Hradečák by ji měl navštívit,“ konstatuje.
Rumunsko a jeho vetřelci a volavky
Ve Vizitce mluvil také o tom, proč nechce překlápět všechny galerijní projekty do on-line prostoru, jaké postřehy ohledně uměleckého provozu si přivezl z pobytu v Berlíně anebo o co se zasloužila televize Artyčok či Digitální laboratoř AVU, již jakožto zdatný programátor několik let vedl. Popsal také podstatu své diplomové práce neboli digitální kroniky domovské obce Šléglov v Jeseníkách, již postihlo poválečné vysidlování Němců. Zachoval problematiku dva roky studoval, hledal původní obyvatele odsunuté do Německa a výsledky zaznamenal do „flashového“ projektu. Ten už nyní k on-line zhlédnutí není, jak Zachoval poznamenal, čeká na přepis do textové podoby.
Před nástupem na pozici ředitele královéhradecké galerie působil František Zachoval jako ředitel Českého centra v Bukurešti. Během čtyř let ve funkci zužitkoval svou předchozí znalost tamní výtvarné scény a mimo jiné založil galerii Future Museum, v níž prezentoval tvorbu rumunských umělců. Alespoň částečně tak se svým týmem zkoušel suplovat nefunkční uměleckou infrastrukturu. Jeden z jeho dalších projektů se pak týkal výzkumu veřejného rumunského prostoru mezi lety 1945 a 1993. Zajímavé stavby, mozaiky, plastiky, mizející instalace ve veřejném prostoru – to vše se i díky Zachovalově iniciativě zaznamenávalo na fotografiích (včetně instagramového účtu) a na speciální mapě.
Související
-
František Zachoval: Kniha o Galerii moderního umění bude i jistým návodem, jak vnímat současný kumšt
Nejen divadla, koncertní sály nebo sportovní arény během tohoto roku osiřely. Ale také výstavní síně a galerie, což je velmi složité a znamená to i nemalé finanční ztráty.
-
František Zachoval bude od jara ředitelem Galerie moderního umění v Hradci Králové
Od 1. dubna 2019 vystřídá František Zachoval, který je dosud ředitelem Českého centra v Bukurešti, ve vedení Galerie moderního umění v Hradci Králové Tomáše Rybičku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
