Živáček undergroundu Sváťa Karásek. Svědectví faráře, básníka a písničkáře o životě v době totality
Underground měl ve svých řadách nejednoho písničkáře, patřil k nim i Svatopluk Karásek. Na rozdíl od leckdy tíživých Plastiků či DG 307 toužil předávat víru a naději – a že se s přáteli žertem škatulkovali na „živáčky“ a „mrtváčky“, vždycky chtěl být živáčkem. Poslechněte si četbu na pokračování z knihy rozhovorů Víno tvé výborné, které s evangelickým duchovním a písničkářem vedli v roce 1998 Štěpán Hájek a Michal Plzák. Premiéra on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Svatopluk Karásek se narodil 18. října 1942. V mládí byl ovlivněn literaturou beatniků, pak do jeho života vstoupil Nový zákon. Po vyloučení ze zahradnické školy v Děčíně přešel na vinařskou školu v Mělníce, kde se zrodilo celoživotní přátelství s hudebníkem a básníkem Vratislavem Brabencem. Poté Karásek studoval na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě. V roce 1968 nastoupil do svého prvního farářského místa ve Hvozdnici. Vzkvétající sbor však musel po konfliktu s církevním tajemníkem opustit a byl přeložen.
Čtěte také
Po opakovaných problémech mu byl nakonec odebrán státní souhlas. Přišly existenční problémy, nakonec byl přijat za kastelána hradu Houska. V této době se propojil s lidmi z prostředí undergroundu, jehož společenství až do emigrace již neopustil. Biblické texty písniček mu nahrazovaly sborová kázání.
V roce 1976 byl v rámci režimního tažení proti undergroundu zatčen. Soud ho společně s Ivanem Martinem Jirousem, Pavlem Zajíčkem a Vratislavem Brabencem odsoudil za výtržnictví k osmi měsícům nepodmíněně. Doma i ve světě se rozpoutala vlna solidarity, která na přelomu roku 1976/1977 vykrystalizovala v založení Charty 77, kterou Karásek podepsal hned v počáteční vlně.
Podpis Charty 77 přinášel neustálý tlak ze strany silových složek státního aparátu. Nakonec se v rámci akce Asanace vystěhoval z republiky. S rodinou se dostal do Švýcarska, kde byl přijat za zástupce faráře ve sboru v Bonstetten, po pěti letech odešel do velkého sboru v Hönggu. Po listopadu 1989 začal pendlovat mezi Švýcarskem a Československem. Působil jako farář v Praze u Salvátora. Za svá nejryzejší a nejsvobodnější léta považoval Karásek opravdovost žití v období Charty 77. Zemřel 20. prosince 2020.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.