Říci ďáblovi ne. Svatopluk Karásek, jeho život a písně

21. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svatopluk Karásek, 2014

Ve věku 78 let zemřel Svatopluk Karásek. Byl vřele přijímaný jako farář, autor a zpěvák písní, po krátkou dobu i politik. V každém z oboru „tak trochu jiný“, na tom se všichni shodují. A ještě na tom, že nás opustil člověk jedinečně rozepjatý mezi duchovno a každodenní obyčejný život.

Undergroundový příběh faráře a písničkáře Svatopluka Karáska je dnes už docela známý. Na zahradnické škole v Mělníku, oboru vinařství, se seznámil s Vratislavem Brabencem – celoživotním kamarádem a pozdějším členem Plastiků. Absolvoval povinnou vojnu a pracoval v dolech: teprve pak mohl vystudovat evangelickou teologickou fakultu v Praze. Stal se diákonem u protestantů, ovšem v roce 1971 mu byl odebrán státní souhlas pro výkon duchovní služby a od roku 1974 vystupoval na undergroundových festivalech a akcích. 

Spirituály a blues přetahoval do českých textů a kontextů – a nepochybně měl dar zpívat o pravdě, věrnosti hodnotám a víře tak, že dokázal promlouvat k velmi obyčejným lidem, to je u jeho písniček zásadní a výrazné. Přes věznění a další opakovaná zadržení všechno došlo do krajní situace, kdy se jeho rodina s třemi dětmi vystěhovala. Byl to neblahý efekt policejní nátlakové akce Asanace, při které státní moc vypuzovala ven z Československa odpůrce totalitní moci. Z téhle doby je to první exilové album Say No to the Devil, Řekni dáblovi ne. Je třeba říct, že oficiálně Karásek u nás nevystupoval do roku 1990 nikdy, takže se širší písničkářskou scénou a jejím publikem byl bez kontaktu. 

Svatopluk Karásek, 2014

Když se vrátil, kázal po nějakou dobu i v pražské Betlémské kapli, než učinil „svým místem“ evangelický kostel u Salvátora na pražském Starém Městě. Veřejnou práci chápal jako službu, proto byl nedlouho i v politice (poslancem v letech 2002–2006, jako nezávislý za alianci Koalice US-DEU a KDU-ČSL, byl i členem Rady České televize). Ale v kulturní paměti mnohem spíš zůstanou jeho písně neodolatelně hospodského soundu, které zpívala a vyřvávala jeho skupina Pozdravpámbu: Tak krásný kontrast hlubokých témat a podivuhodně lidového zvuku se jen tak neslyší. 

Znám tři akordy a mám už sedm desek.

Z jeho nahrávek stojí za zmínku album, které bylo vydáno nyní, v roce jeho smrti. Koncertní nahrávky skupiny Pozdravpámbu jsou sice staré dvacet let, ale teď vyšly poprvé (péčí nakladatelství Guerilla) a je to skvělý timing. Ukazují totiž, jak pádně zní nonkonformní Karáskovo kazatelství po dekádě devadesátých let, kdy si české země ozkoušely svobodu, podnikání a tržní ruku konzumu – a nakonec vše vyústilo do tak citelného všeobecného neuspokojení, že terapie tímhle hospodským soundem byla namístě. A je namístě dodnes: Karásek, spojený s kapelou Pozdravpámbu, vlastně dávno před dneškem zpíval o vnitřní prázdnotě ve světě, který by nás měl teoreticky uspokojovat. 

Čtěte také

„Znám tři akordy a mám už sedm desek,“ prohlásil Karásek, který neměl problém ve svém písňovém kázání varovat na pravém místě skrze slova „ďábel je stará kurva, on se promění a přestrojí“. Měli jsme a máme u nás křesťanské autory, kteří byli ve svém veřejném působení hluboce básničtí, filozofičtí, kombinovali víru s modernou. Málokdo v sobě našel ale takovou uvěřitelnou lidovou obyčejnost jako – nepochybně vzdělaný – Karásek, který o radosti víry a zradách světa mohl zpívat v hospodě, kde do sebe lidi obracejí jednu desítku za druhou. Ba co víc: svá témata formuloval a zpíval i pro spoluvězně. 

Právě proto se po zprávě o jeho smrti zdvihl tak široký ohlas: Sváťa Karásek svým životem svědčil o tom, že láska, empatie a lidské spojenectví jsou tu skutečně pro každého. 

autor: Pavel Klusák
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.