Židle nebude sedět v koutě. V re-use centrech zachraňují věci, které by jinak šly na skládku
Re-use centra jsou ostrovy pozitivní deviace, kde bují alternativní materiální kultura 21. století. Centra rostou zespoda a jsou poháněná nadšením i vizí, že s odpadem a věcmi lze zacházet zodpovědně.
V Praze se 2. října 2020 odehrála konference o takzvaných re-use centrech. Re-use centra si lze představit jako protipól sběrných dvorů, skládek nebo spaloven. Mezi jejich příbuzné patří bazary, blešáky nebo vetešnictví. V širším slova smyslu pod ně spadají otevřené dílny, nábytkové banky, freeshopy nebo půjčovny věcí, zkrátka iniciatvy podporující opětovné používání věcí.
Fungování re-use center, kde se potkávají lidé a věci, komentuje Hana Matoušová z iniciativy Praha cirkulární a Markéta Vinkelhoferová, expertka na sociální a environmentální podnikání. Dana Kalistová popisuje zkušenosti z re-use podniku KABINET CB, který založila v Českých Budějovicích.
Spousta lidí chce dát věcem nový život a my jsme pro ně ta nejjednodušší forma.
Dana Kalistová
Českobudějovický KABINET CB je příkladem, kde se daří skloubit sociální, ekonomickou i environmentální odpovědnost a stabilitu.
Čtěte také
Dana Kalistová a její tým z KABINETu CB nabízí například pomoc s odvozem nepotřebných věcí, pořádá kurzy opravy nábytku, provozuje restaurátorskou dílnu, sklad i e-shop. Zároveň toto jihočeské re-use centrum poskytuje servis nábytkové banky: ve spolupráci s lokálními neziskovými organizacemi například vybavuje sociální byty potřebným zařízením. Ve svém portfoliu služeb má KABINET CB i mobilní kredenc, který slouží veřejnosti, obcím i dalším pořadatelům kulturních akcí jako příležitostná půjčovna nádobí.
Re-use centrum nového střihu má mnohem širší rozměr a dopad než klasický sekáč.
Markéta Vinkelhoferová
Markéta Vinkelhoferová vidí v re-use centrech stojících na podobných principech jako KABINET CB příležitosti pro další rozvoj sociálního a environmentálního podnikání.
Čtěte také
Vinhelhoferová věří, že jde o jeden z modelů hospodaření odpovídající trendům a potřebám naší současnosti i blízké budoucnosti. Hana Matoušová podotýká, že je na čase se na věci, které jsme si zvykli zkratkovitě označovat jako odpad, dívat jinýma očima. „Změny se musí stát v různých vrstvách. Čeká nás něco jako mentální skok. Nazvala bych to až odpadovou revolucí. A re-use aktivity jsou první vlaštovkou.“
V Česku dnes najdeme řadu iniciativ a projektů, které myšlenky a možnosti opětovného používání starých věcí aktivně rozšiřují. V Praze mezi ně patří například Z pokoje do pokoje, Školní freeshop, půjčovna nářadí Městské knihovny nebo opravárna kol Bike Kitchen.
Na velkoryse pojaté re-use centrum s větším dosahem ale obyvatelé metropole stále čekají. „Praha je v tomto smyslu oproti jiným městům pozadu,“ podotýká Hana Matoušová s tím, že příhodný prostor by mohla představovat například Pražská tržnice v Holešovicích. Matoušová zároveň dodává, že cesta k takovému projektu bude ještě poměrně dlouhá. Pro iniciativy tohoto typu je klíčové získat prostory, které budou dostatečně velké a zároveň dobře dostupné.
Tematickou hudbu vybírá: Michal Pařízek
Související
-
Odhozené věci na ulici můžeme vidět jako sochy a formy, říká fotografka Julie Hrnčířová
Taky jste za poslední měsíce vnímali intenzivněji věci, kterými se obklopujeme? Pro někoho jsou výzvou k úklidu, pro jiné je terén všednosti výzvou k průzkumu.
-
Z kanceláře ke stroji. Jak fungují novodobé městské dílny?
Konečně se naučím dělat něco pořádného! Pokud tak znělo i novoroční předsevzetí, poslechněte si kutilské ArtCafé.
-
Ostravské reuse centrum dá novou šanci starým použitým věcem
V Ostravě začala fungovat dílna na opravu starého nábytku. Smyslem takzvaného reuse centra je ve sběrných dvorech vyhledávat věci ve slušném stavu a renovovat je.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.