Židle nebude sedět v koutě. V re-use centrech zachraňují věci, které by jinak šly na skládku

7. říjen 2020

Re-use centra jsou ostrovy pozitivní deviace, kde bují alternativní materiální kultura 21. století. Centra rostou zespoda a jsou poháněná nadšením i vizí, že s odpadem a věcmi lze zacházet zodpovědně.

V Praze se 2. října 2020 odehrála konference o takzvaných re-use centrech. Re-use centra si lze představit jako protipól sběrných dvorů, skládek nebo spaloven. Mezi jejich příbuzné patří bazary, blešáky nebo vetešnictví. V širším slova smyslu pod ně spadají otevřené dílny, nábytkové banky, freeshopy nebo půjčovny věcí, zkrátka iniciatvy podporující opětovné používání věcí.

Fungování re-use center, kde se potkávají lidé a věci, komentuje Hana Matoušová z iniciativy Praha cirkulární a Markéta Vinkelhoferová, expertka na sociální a environmentální podnikání. Dana Kalistová popisuje zkušenosti z re-use podniku KABINET CB, který založila v Českých Budějovicích.

Spousta lidí chce dát věcem nový život a my jsme pro ně ta nejjednodušší forma.
Dana Kalistová

Českobudějovický KABINET CB je příkladem, kde se daří skloubit sociální, ekonomickou i environmentální odpovědnost a stabilitu.

Čtěte také

Dana Kalistová a její tým z KABINETu CB nabízí například pomoc s odvozem nepotřebných věcí, pořádá kurzy opravy nábytku, provozuje restaurátorskou dílnu, sklad i e-shop. Zároveň toto jihočeské re-use centrum poskytuje servis nábytkové banky: ve spolupráci s lokálními neziskovými organizacemi například vybavuje sociální byty potřebným zařízením. Ve svém portfoliu služeb má KABINET CB i mobilní kredenc, který slouží veřejnosti, obcím i dalším pořadatelům kulturních akcí jako příležitostná půjčovna nádobí.

Re-use centrum nového střihu má mnohem širší rozměr a dopad než klasický sekáč.
Markéta Vinkelhoferová

Markéta Vinkelhoferová vidí v re-use centrech stojících na podobných principech jako KABINET CB příležitosti pro další rozvoj sociálního a environmentálního podnikání.

Čtěte také

Vinhelhoferová věří, že jde o jeden z modelů hospodaření odpovídající trendům a potřebám naší současnosti i blízké budoucnosti. Hana Matoušová podotýká, že je na čase se na věci, které jsme si zvykli zkratkovitě označovat jako odpad, dívat jinýma očima. „Změny se musí stát v různých vrstvách. Čeká nás něco jako mentální skok. Nazvala bych to až odpadovou revolucí. A re-use aktivity jsou první vlaštovkou.“ 

V Česku dnes najdeme řadu iniciativ a projektů, které myšlenky a možnosti opětovného používání starých věcí aktivně rozšiřují. V Praze mezi ně patří například Z pokoje do pokoje, Školní freeshop, půjčovna nářadí Městské knihovny nebo opravárna kol Bike Kitchen.

Na velkoryse pojaté re-use centrum s větším dosahem ale obyvatelé metropole stále čekají. „Praha je v tomto smyslu oproti jiným městům pozadu,“ podotýká Hana Matoušová s tím, že příhodný prostor by mohla představovat například Pražská tržnice v Holešovicích. Matoušová zároveň dodává, že cesta k takovému projektu bude ještě poměrně dlouhá. Pro iniciativy tohoto typu je klíčové získat prostory, které budou dostatečně velké a zároveň dobře dostupné.

Pořad moderuje: Tereza Lišková
Tematickou hudbu vybírá: Michal Pařízek
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.