Jak se kutí v Česku? Naše představa veřejného prostoru je sterilní, nehotovost je dobrá a nejlepší jsou indické tutoriály
V nejhorším případě koupím nové, ale nerad. Do toho výrobku dáte kus sebe, a to je nejvíc, co můžete dát… Poslechněte si ArtCafé o fenoménu kutilství ve společnosti a na české divadelní scéně.
Obýváme vesmír věcí, který jsme si vytvořili
„Divadlo bereme jako ekosystém, kde se lidi většinou dívají jen na tu přední stranu, na líc. Přitom vzadu je spousta věcí, které se nevyužívají. A ten ekosystém nám přišel neúčelně využitý. Rozhodli jsme se proto pohybovat v spíš v té odvrácené straně,“ říká Tomáš Procházka, loutkář, pedagog a mimo jiné zakládající člen skupiny HANDA GOTE Research and Development.
Handa Gote Research & Development se od roku 2005 pohybuje na pomezí divadla, současného tance, vizuálního umění, hudby a konceptuálního umění a kutilství má v jejich tvorbě důležité místo.
Rebelské osazování rabátek?
Čtěte také
Loni na podzim vydal Sociologický ústav AV ČR vůbec první knihu zkoumající historii kutilství i jeho současné projevy nazvanou Kutilství: drobná mozaika svépomocné tvorby. V rozhovoru ale došlo i na projevy DIY kultury a kutilství ve veřejném prostoru. Jak jsme na tom u nás?
„Myslím, že v Česku je představa veřejného prostoru hodně sterilní. Veřejný prostor se často redukuje na veřejné prostranství a veřejnost se z něj a jeho správy vlastně vytrácí,“ říká v ArtCafé kulturní geograf a vedoucí výzkumného a autorského týmu Petr Gibas ze Sociologického ústavu. Kde začal výzkum svépomocné tvorby a jak kreativně pronikat do veřejného prostoru?
Indové jsou nejlepší kutilové
„Nechci vytvářet něco, co už umím. Hodně mě inspiruje špatné divadlo a indické tutoriály,“ přiznává herec a výtvarník Dominik Migač, spoluzakladatel souboru MIR.theatre, který se orientuje na výtvarné divadlo různých rozměrů.
Z otloukánka divadelní hvězdou
„Obě se hodně zajímáme o udržitelnost. Zachraňujeme věci z ulice.
Každá tak má svůj romantický příběh, kdy se z bezdomoveckého otloukánka stane divadelní hvězdou,“ říká spoluzakladatelka Trash Queens Hannah. Ateliér v pražských Vysočanech nabízí fundus poskládaný výhradně z kostýmů a rekvizit, které byly na odpis. „Byla bych ráda, kdyby se věci nepůjčovaly pouze do divadel, ale v době plesů a večírků k nám chodili lidé jako do butiku půjčovat si kostýmy,“ doplňuje Nika. Do budoucna by také rády otevřely školní Freeshop. Co to znamená?
Související
-
Znovuotevřené muzeum v Hranicích prodloužilo veleúspěšnou interaktivní výstavu o Patovi a Matovi
Znovuotevřené muzeum v Hranicích sází na úspěch výstavy, která do března lámala rekordy návštěvnosti. Na Staré radnici můžete opět potkat dvojicí televizních popletů.
-
Rozvrzaná židle či stůl? Pomoci si můžeme sami, jen šroubovák však nestačí
Vrzající židle a kácející se stůl jsou velmi často zdrojem vyčítavých pohledu něžnějšího pohlaví ke kutilům s konstatováním, že by se s tím mělo něco dělat.
-
Buchty: po stopách Přemka Podlahy
Ivana Veselková a Zuzana Fuksová, obě zúrodňováním půdy nedotčené, spolu s hostem architektem Tomášem probraly pozitivní vliv zahrádkaření na psychiku (už pouhé sahání...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
