Žena na válečné stezce. Nenásilný apel sympatické ekoteroristky

Z filmu Žena na válečné stezce, režie Benedikt Erlingsson
Z filmu Žena na válečné stezce, režie Benedikt Erlingsson

Islanďan s osobitým humorem Benedikt Erlingsson se po příbězích O koních a lidech rozmáchl k dobrodružství podmanivé Ženy na válečné stezce, které s hravostí přemýšlí o zodpovědnosti jedince za svět.

Příroda, nebo výchova? Máme zachraňovat Zemi pomocí ochrany životního prostředí, nebo pomocí starostí o děti? Dá se skloubit obojí? A především, může se jedinec postavit proti systému a neprohrát? Všechny tyto otázky zazní v islandské novince v českých kinech Žena na válečné stezce. A i když o nich režisér, bývalý herec a aktivista Benedikt Erlingsson přemýšlí zcela vážně a na srdci ho tíží už od mládí, kdy se na protest přivázal k velrybářské lodi, jeho film je komedie. Letos padesátiletý režisér tuší, že diváci nechtějí být káráni moralitou. A k tomu má osobitý smysl pro humor.

Z filmu Žena na válečné stezce, režie Benedikt Erlingsson

Přes dráty mocných

Ten prokázal už ve svém filmovém celovečerním debutu z roku 2013 O koních a lidech, jímž si hned prošlapal cestičku na mezinárodní festivaly. Jeho druhý snímek byl loni na jaře pozván do sekce Týden kritiků v Cannes, kde režisér rozdával rozhovory o ekologii a střídmosti v luxusních podnicích na pláži u kafe z jednorázových kapslí. Možná paradoxy filmového byznysu inspirují jeho další snímek. Žena na válečné stezce se zatím soustředí na globální, starý a čím dál palčivější problém upřednostňování výdělků před přírodou na příběhu milé učitelky zpěvu. Čtyřicátnice Halla ve volném čase tajně ničí dráty vysokého napětí vedoucí do místní hliníkárny, a sabotuje tak pověst a spolehlivost islandského průmyslu, aby odlákala investory z Číny.

Českým divákům může zápletka připomínat dva roky starý titul Agnieszky Holland Přes kosti mrtvých, v němž se proti šovinistickému systému bezohledného braní postavila jiná samostatná starší žena spjatá s přírodou. Od chaotického, doslovného polského filmu, který Erlingsson podle svých slov neviděl, se islandská Žena naštěstí liší v podstatných ohledech. Ekoteroristka vystupující v papírových maskách Nelsona Mandely a Gándhího pod jménem Paní hor si dává pozor, aby při svých sabotážních výletech nikomu neublížila. Její tvrdohlavost je spíš zenové povahy než hystericky hippie. Místo pomsty ji pohání zájem o druhé. A její morálně méně pochybná válečná stezka vypadá i filmově o dost lépe a vyváženěji.

Z filmu Žena na válečné stezce, režie Benedikt Erlingsson

Moderní sága z krásné země

Erlingssonova podivnost je spjatá s laskavostí, hravostí a ač své nápady opakuje až trochu moc často, i s originalitou. Hallino počínání přímo na palce doprovází a sleduje tříčlenná skupina islandských hudebníků, později obohacená o tři ukrajinské pěvkyně v krojích. Ti zvukově nám (a pak i jí samé) přibližují Halliny různě napjaté vnitřní stavy a zároveň připomínají, že sledujeme vyprávění, moderní stylizovanou variaci na ságy o aktivních islandských ženách. Vzhledem k počtu obyvatel veleúspěšná islandská kinematografie nejdřív proslula jako studna temných depresí. Nyní tamní filmy malují turisticky vstřícnější obraz země plné nádherné a záměrně nádherně, v epických celcích nasnímané přírody, v níž v dostatečném odstupu sami, po svém a přesto nějak spolu žijí svérázní, málomluvní, ale citu přístupní obyvatelé.

Jsme poslední generace, která může něco změnit, říká režisér Ženy na válečné stezce Erlingsson

Halldóra Geirharðsdóttir ve filmu Žena na válečné stezce

Islandskou „ekoteroristickou komedii” Žena na válečné stezce, ve které hlavní hrdinka sabotuje islandský hliníkový průmysl, natočil režisér Benedikt Erlingsson (O koních a lidech ad.). O komedii s ekologickým tématem, aktivistické historii a dalších tématech mluvil v rozhovoru pro Vltavu.

Třeba lidi jako Hallini příbuzní a přátelé, kteří nakonec přirozeně stojí spolu s diváky na její straně, ač film nezakazuje debatu o problematické povaze jejího boje za své přesvědčení. Stále sympatické Halle misi komplikuje kromě pronásledování policie i nově schválená žádost o adopci čtyřleté holčičky, válečného sirotka z Donbasu, měnící rozsah její zodpovědnosti. Přesný, emotivní i fyzický výkon Erlingssonovy dávné kamarádky a versatilní divadelní herečky Halldóry Geirharðsdóttir v roli Hally, po právu nominovaný na Evropskou filmovou cenu, nabíjí snímek čistou energií a ve vší severské neokázalosti strhujícími emocemi komplexně vystavěné postavy. Stejná herečka se tu objeví i jako Hallino dvojče, jogínka Ása, v zjednodušené podobě reprezentující další způsob, jak se vypořádat s nedokonalostí světa, a příhodný nástroj jednoho dějového zvratu.

Halldóra Geirharðsdóttir ve filmu Žena na válečné stezce

Tragikomický boj o přežití

Antagonistou tu zůstává neosobní systém, představovaný hlavně policisty v černém, který svým vynucováním podle Hally nefér pravidel a automatickým podezříváním cizinců zosobňuje státní moc mnoha zemí. Erlingsson příliš nebagatelizuje únavu a nepohodlí života na útěku a hrozbu postihu, někdy film připomíná dokonce thriller. Halla musí za to, že vzala spravedlnost do svých rukou, zaplatit. I když pořád tak, jak to jde jen ve světě úsměvných fantazií, jakkoli ukotvených ve skutečných problémech. Erlingsson se zatím zdá být z těch režisérů, kteří si ve svých filmech vytvářejí vlastní verzi reality své země. Jeho Island, kterým neustále na kole projíždí jeden polařský latinskoamerický turista a kde těla mrtvých zvířat poskytují v nutnosti dobrou skrýš, působí jako krásné tragikomické místo, v němž se lidské zákony střetávají s těmi přírodními v absurdním boji, někdy i o přežití. Zatímco v prvotině O koních a lidech převládaly groteskní malá osobní dramata, Žena na válečné stezce se více rozmáchla v tématu i zpracování. A obrací se ven s nenásilným apelem k zájmu o problémy mimo vlastní pozemek. Jak ukazuje poslední záběr z Ukrajiny, v němž se lidé brodí zaplavenou silnicí – příroda nás obklopuje všude.

Žena na válečné stezce (Kona fer í stríð, Island, Francie, Ukrajina, 2018), 101 min.

Hrají: Halldóra Geirharðsdóttir, Jóhann Sigurðarson, Juan Camillo Roman Estrada, Jörundur Ragnarsson, Olena Lavreňuk ad.
Režie: Benedikt Erlingsson
Scénář: Benedikt Erlingsson, Ólafur Egilsson
Distribuce: Film Europe, česká premiéra: 31. ledna 2019

Spustit audio
autor: Iva Přivřelová

Související