Ze samot do mlhy

Pokud jste kolem let 2001 až 2005 sledovali kapely Priessnitz, EOST nebo OTK, nejspíš práci Tomáše Luňáka znáte. Právě on je autorem poetického loutkového příběhu k hitu I'm (Not Really) Optimistic od The Ecstasy Of Saint Theresa nebo trochu ulítlého videa z domácí párty s plyšáky a kapelou OTK v klipu Krajina. Ke klipům se Tomáš dostal už při studiu animace na FAMU a hned ten první k písni V samotách byl pro Priessnitz, kapelu Jaromíra Švejdíka alias Jaromíra 99, autora výtvarné podoby komiksu Alois Nebel.

O tom, jak kresleného Aloise - hlavní postavu z trilogie Bílý Potok, Hlavní nádraží a Zlaté Hory, kterou v letech 2003 až 2005 společně vytvořili Jaromír 99 a Jaroslav Rudiš - rozhýbat, se uvažovalo léta. Byl to právě Tomáš Luňák, kdo nakonec přišel s nápadem natočit příběh metodou rotoskopie, při níž je film laicky řečeno překreslen podle předem natočené filmové verze. Na festivalu v Annecy viděl před lety experimentální snímek Waking Life (u nás uvedený pod názvem Sním či bdím), kde v některých scénách vypadají kreslení herci doslova jako živí. Navrhl natočit pokusně i minutu rotoskopického Nebela a výsledek přesvědčil celý štáb, že tohle je ta správná cesta.

Točilo se nakonec 35 dní a animovalo pak v takřka čtyřicetičlenném týmů celých 22 měsíců. Výsledkem je 87 černobílých, vizuálně velmi přitažlivých, místy pochmurných, místy melancholických, jinde napínavých či romantických minut, na které pějí chválu recenzenti z Česka, Benátek i zámoří. Jak píše Kirk Honeycutt v recenci pro filmový magazín The Hollywood Reporter: „Alois Nebel, to je film, který stojí za to vidět. A Tomáš Luňák, to je jméno, o kterém ještě uslyšíme“.

Alois Nebel ve fotografii |foto: Dušan Tománek

Čajovnu s Tomášem Luňákem připravila a moderuje Jaroslava Haladová, hudbu vybírá Tomáš Dvořák.