Zdeněk Lukeš: Zmizí další významná pražská památka?

4. únor 2019

Praha přišla v poslední době o několik velmi cenných moderních vil z meziválečné éry, kdy byla československá funkcionalistická architektura na světové špičce.

Jde například o dům na Petřinách od ruských emigrantů manželů Těrechovových z režného zdiva, unikátní příklad vilové architektury 30. let, kterou její majitel v loňském roce zboural.

Zmizela rovněž stavba, navržená na Dívčích hradech slavnou dvojicí členů Devětsilu Josef Havlíček – Karel Honzík. Namále měl i rodinný dům Loosova žáka a čelného představitele vídeňské architektonické scény Jacques Groaga na Hřebenkách. Tyto stavby se bohužel nedostaly na seznam nemovitých kulturních památek včas.

Přízemní rodinná vila (č.p. 246), ulice Na Přesypu 7 v Praze

Nyní může dojít k další ztrátě. V ulici Na Přesypu 7 v pražské rezidenční čtvrti Troja v katastru Prahy 8 stojí od roku 1932 drobný vilový objekt, jehož autorem je Loosův vídeňský přítel a obdivovatel Karl Simon. Jednu dobu se dokonce spekulovalo, že autorem je sám Loos – brněnský rodák, považovaný dnes za jednoho ze čtyř nejslavnějších světových architektů a teoretiků první poloviny XX. století (spolu s Frankem Lloydem Wrightem, Le Corbusierem a Ludwigem Miesem van der Rohe).

Loos v Praze navrhl ve spolupráci s Karlem Lhotou Müllerovu a Winternitzovu vilu – dnes prominentní památky světové moderní architektury. Domek v Troji ale asi není jeho prací. I tak jde o mistrovské dílo, reprezentující tzv. organickou architekturu, neboť stavba má obloukové prvky. Bílý objekt je zasazen do romantické zahrady, od ulice je však oddělen vysokou zdí, takže procházející nemá o jeho existenci ani tušení.

Bílý objekt je zasazen do zahrady, od ulice je oddělen zdí, takže procházející nemá o jeho existenci ani tušení

Tato bariéra je rovněž důvodem, proč se dnes zcela nepřístupná stavba nemohla objevit v průvodci Praha moderní, je pouze zmíněna v úvodním textu. Fotografovi Pavlu Hrochovi nebyl totiž umožněn přístup. Byla však publikována již dříve – například v katalogu Splátka dluhu nebo průvodcích po pražské moderní architektuře z let 1978 a 2001 od Vladimíra Šlapety, resp. autora těchto řádek.

Majitelka nedávno zemřela a hrozí nebezpečí, že současní držitelé pozemek prodají jako lukrativní stavební parcelu. Dům je naštěstí již léta evidován jako nemovitá kulturní památka, takže takový postup by byl nepřípustný. Vzhledem k tomu, že však není odnikud vidět, nikdo ani nezaznamená jeho ztrátu.

Zdeněk Lukeš: Ta úžasná zlínská architektura

Budovu vyplnilo katedrální sklo. Gahura chtěl postavit doslova „skleněný poklop“ na exponát, kterým bylo letadlo, ve kterém zahynul Tomáš Baťa v Otrokovicích

Po nějakém čase jsem se vypravil do Zlína, kde jsme s redaktorkou Markétou Ševčíkovou natáčeli pořad o baťovské architektuře.

Je smutné, že si majitelé podobných budov neuvědomují, jaký mají tyto objekty význam. Jejich hodnota navíc časem ještě poroste. Zájem laické i odborné veřejnosti je zase soustředěn především na objekty z éry středověku, renesance nebo baroka. A tak nám postupně mizí jedna důležitá stavba meziválečné éry za druhou. Je však stále ještě naděje, že v případě památkově chráněné vilky Na Přesypu k tomu nedojde a dům se podaří zachránit a citlivě opravit.

autor: Zdeněk Lukeš
Spustit audio

Související