Zbyněk Hejda: Z Cerekve pěšky do Horní Vsi

18. srpen 2013

Rozhlasové listování v díle básníka, esejisty a překladatel Zbyňka Hejdy nese název „Z Cerekve pěšky do Horní Vsi“, a jak název napovídá, literární kompozice je sestavena z Hejdových textů, které odkazují na básníkovy rodové vysočinské kořeny.

Pořad je sestaven z Hejdových deníkových zápisů ze začátku 60. let a z básní, pocházejících z vrcholných sbírek „Blízkosti smrti“ a „Valse melancolique“. Připravil Miloš Doležal.

Zbyněk Hejda (nar. 2. února 1930 v Hradci Králové), básník, esejista, překladatel z angličtiny a němčiny. Po maturitě (1949) na gymnáziu v Hradci Králové studoval v letech 1949–53 filozofii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pak do roku 1958 působil jako asistent na katedře dějin dělnického hnutí. V letech 1958–68 pracoval ve Vlastivědném středisku Pražské informační služby, roku 1968 se stal redaktorem a zástupcem šéfredaktora nakladatelství Horizont (časopis Tvář). Od roku 1969 pracoval v antikvariátu, odkud byl nucen po roce 1977 odejít, v letech 1981–89 byl zaměstnán jako domovník.

Autor básnických sbírek (Všechna slast, Blízko smrti, Lady Felthamová, Pobyt v sanatoriu, Nikoho tam nepotkám, Valse melancolique). V překladech z němčiny a angličtiny se zaměřuje na poezii, blízcí jsou mu němečtí expresionisté G. Trakl a G. Benn. Překlady přispíval do časopisů, v 70. a 80. letech vydával své překlady v samizdatu. Souborně jeho překladatelské dílo vyšlo pod titulem Překlady (Praha, Aula 1998).


Účinkují: David Matásek a Radim Vašinka Autor: Zbyněk Hejda Režie: Ivan Chrz Připravil: Miloš DoležalHudbu Bély Bartóka vybral Michal Rataj.

autor: Miloš Doležal
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.