Zbyněk Černík: OK, budu se soustředit!

Zvlášť snadno takové „úchylky“ absorbuje angličtina, především ta americká. Vezměte si například pozdrav Long time no see, dlouho jsme se neviděli. Gramaticky vzato je to nesmysl, zájmeno „no“, žádný, tu stojí před slovesem „see“, vidět, takže doslovný překlad by zněl: „Dlouho žádný vidět“. Slyšet to Shakespeare, asi by se obrátil v hrobě, ale naštěstí to slyšet nemohl, protože jde o výraz, který vznikl o víc než dvě století později než jeho divadelní hry.

Čtěte také

Zbyněk Černík: O bohoslužbě a jazzu

Pravděpodobně pochází z takzvané pidgin English, hatmatilky míchající angličtinu s jiným jazykem, v tomto případě nejspíš s nějakým severoamerickým indiánským nářečím, nebo možná dokonce s čínštinou.

Ještě markantnějším příkladem úspěšného překonávání bariér spisovného jazyka je jiný americký výraz: OK. Tohle slovíčko bylo původně myšleno jako vtip. Roku 1839 ho vůbec poprvé použil redaktor bostonského deníku Boston Morning Post při schvalování jednoho novinového článku. Místo obvyklé formulky all correct, „všechno v pořádku“, z legrace použil zkratku tvořenou jejími začátečními písmeny, přičemž ovšem původní „a“ a „c“, nebo chcete-li „ej“ a „sí“, nahradil fonetickým „o“ a „k“. A jedno z dnes nejfrekventovanějších anglických slov bylo na světě!

Čtěte také

Zbyněk Černík: Kinoautomat trochu jinak

I do naší mateřštiny si ovšem občas najde cestu lecjaká podivnost. V poslední době přišla do módy vazba „budu se soustředit“. Vždycky jsem se domníval, že s pravidlem, podle kterého se pomocí pomocného slovesa „být“ tvoří budoucí čas sloves nedokonavých, kdežto ta dokonavá se bez něj obejdou, mívají občas problém jen česky se učící cizinci. Ale rodilí Češi?! Těm už taky nestačí staré dobré „soustředím se“?

Jazykovědci se ke zmíněnému novotvaru staví shovívavě. Ti dnes vůbec projevují vůči nespisovným jazykovým jevům větší tolerantnost, než tomu bylo zvykem v minulosti. Jako by se báli, aby se nedopustili stejné „chyby“ jako kdysi národní buditelé, když se při „resuscitaci“ tehdy skomírající češtiny nechali místo její mluvenou podobou inspirovat archaickým a archaizovaným jazykem Bible kralické, čímž na dlouhou dobu vykopali hluboký příkop mezi češtinou spisovnou a obecnou.

Čtěte také

Zbyněk Černík: Slušnost a svornost

Svou roli jistě hraje taky generační aspekt. Když jsem se nedávno zeptal jednoho mladšího kolegy, co si o „budu se soustředit“ myslí on, vrhl na mě nechápavý pohled a pak reagoval protiotázkou, co se mi na tom nezdá.

No, proti gustu žádný dišputát. Ale stejně si nemůžu pomoct. Nelíbí se mi to, a když to někdo vypustí z úst, zvedne mě to vždycky takříkajíc ze židle. Ale jak praví klasik, to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.

Takže příště se radši budu soustředit na nějaké jiné téma.