Zbraslavská kronika

Poslouchejte na Vltavě od 4. května 2016 vždy v 18:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a četba. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.

Latinsky psaná Zbraslavská kronika (Chronicon aulae regiae) vznikala v rozmezí let 1305-1339 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi, který byl založen roku 1292 českým králem Václavem II. Autory tohoto monumentálního díla jsou dva zbraslavští opati: Ota a Petr Žitavský.

V první části, která byla psána opatem Otou, je znatelná tendence k oslavě Václava II., zakladatele zbraslavského kláštera. Ota se snažil vystihnout duševní život a těžkou dobu dětství, dospívání a samotné vlády Václavovy způsobem u středověkých spisovatelů vzácným. Otovo pohnuté vypravování ukončila smrt v březnu 1314, kdy nestihl popsat ani Václavovu slavnou korunovaci. Osoba opata Oty je nám v podstatě neznámá, víme, že pocházel z Durynska a všechny ostatní informace o něm se dozvídáme pouze z jeho díla, Zbraslavské kroniky.

Po Otově smrti v díle pokračoval druhý autor, budoucí opat Petr Žitavský, který se ve své části pokusil o sloučení glorifikace předposledního Přemyslovce Václava II. s oslavou nové dynastie Lucemburků, panující na českém trůně. Petr Žitavský byl národnostním původem Němec, považoval se však v zemském smyslu za Čecha. Ve svém vyprávění se na rozdíl od Oty nesoustředí pouze na události zbraslavské a české, ale i na události a zajímavé příhody vůbec. Od něj máme barvitý popis rytířského turnaje i svatby Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským, z jeho pera známe Prahu v okamžiku Janovy korunovace za českého krále. Čteme i líčení moru a hladu, a také nebeských úkazů a zázraků. Petr nám také dává nahlédnout do politických jednání, směřujících k sňatku císařova syna Jana Lucemburského s dcerou přemyslovského rodu Eliškou: tato úspěšná politika vyvrcholila narozením Václava, budoucího Karla IV., krále českého a císaře římského.

Jaromír Meduna nejprve studoval ekonomickou školu a až později se rozhodl pro divadlo |foto: Šárka Ševčíková

Činností opata Petra se jím doplněná a dál sepisovaná Zbraslavská kronika stala nejdůležitějším vyprávěcím pramenem pro první polovinu 14. století nejen pokud jde o země Koruny české, ale i pro dějiny střední Evropy. Petr si totiž dokázal opatřit zpravodaje na důležitých místech, kde nemohl být sám přítomen, jejich listy v kronice cituje. Kronika obsahuje kromě prozaického textu velké množství veršů.

Čte: Jaromír Meduna

Překlad: František Heřmanský a Rudolf Mertlík Připravila: Milena SteinmasslováRežie: Lukáš Hlavica

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a literatura