Zapomenutý brazilský brutalismus. Monumentální privátní rezidenci Hanse Broose nelze přehlédnout
Hans Broos patří mezi významné představitele brazilského brutalismu, který se od konce padesátých let rozvíjel především ve městě São Paulo. V tomto smyslu patřil k významné škole Paulista a jeho architektura šedesátých let vykazuje typické prvky tohoto stylu. Ten je spojen se São Paulem a celou prestižní generací brazilských architektů v čele s Paolem Mendes Da Rochou.
Broos se narodil ve Velké Lomnici na Slovensku v roce 1921. Ve čtyřicátých letech studoval architekturu v Praze a později v německém Braunschweigu. Na to navázal stáží u slavného německého architekta Egona Eiermanna. Zanedlouho se však rozhodl odejít do Brazílie, kde měl kontakty na vlivné průmyslníky německého původu.
Hrubé betonové povrchy, práce se světlem a mohutnými objemy charakterizují i jeho vlastní dům. V roce 1971 si ho Broos postavil v rezidenční čtvrti Morumbi. Jeho betonová schránka zaujme výraznými konstrukčními prvky. Nakoso stojící pilíře podpírají mohutnou střechu a společně rámují prosklený betonový kvádr. Uvnitř vytvořil Broos dvouúrovňový navzájem propojený prostor. Do domu se vstupuje z ulice rovnou do nejvyššího patra. Zde se nachází technické zázemí, kuchyně a jídelna. Po točitých schodech stoupáme do hlavního obytného prostoru sahajícího přes dvě podlaží. Rozměrné skleněné plochy otevírají interiér do tropické zahrady.
Na projektu domu spolupracoval také přítel Hanse Broose, legendární krajinářský architekt Roberto Burle Marx, který je například autorem slavného chodníku na pláži Copacabana v Rio de Janeiru nebo krajinné úpravy hlavního města Brasilia. Marx nevytvořil pro Broosův dům pouze návrh tropické terasovité zahrady, ale i unikátní autorský prvek v interiéru. Jedná se o abstraktní sochařské dílo v podobě reliéfu vestavěného krbu, jehož součástí je také skrytý barový kabinet. Tento unikátní interiérový element nese charakteristické znaky Roberta Burle Marxeho, které ale většinou užíval v mnohem vetším měřítku celých městských nebo krajinných celků.
Součástí Broosova domu bylo také jeho vlastní studio, které se nachází na druhé straně zahrady a je částečně zapuštěné pod zem. Dnes tento krásný prostor chátrá a stohy Broosových architektonických plánů se jen tak povalují všude kolem. To ostatně zaznamenal i ve svém novém dokumentárním filmu o Hansovi Broosovi Architekt drsnej poetiky slovenský režisér Ladislav Kaboš.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
