Zakladatel moderního českého sklářství. Uplyne 100 let od narození jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků minulého století Stanislava Libenského

Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský|foto:Gabriel Urbánek, Uměleckoprůmyslové muzeum Praha,Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze

Do té doby se se sklem pracovalo především v užitém umění jako se surovinou pro výrobu nejrůznějších nádob, svítidel nebo dekorativních předmětů. Sklo nebylo ještě v první polovině 20. století až na výjimky používáno sochaři pro volnou výtvarnou práci, například jako oblíbený mramor, dřevo nebo bronz. To se ale mělo změnit v 50. letech s nastupující generací českých sklářů. Kromě René Roubíčka, Pavla Hlavy, Václava Cíglera, Vladimíra Kopeckého, Věry Liškové s dalších, byli mezi nimi právě i Libenský s Brychtovou.

Ukázka díla Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové|foto:Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze

Po studiu středních sklářských škol v Novém Boru a v Železném Brodě, nastoupil Libenský na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde se učil u Josefa Kaplického malbu na sklo. S Jaroslavou Brychtovou se seznámil v roce 1954. Společně začali experimentovat s pojetím sklářského řemesla, které ve spolupráci v mistrovskými skláři dokázali posunout do výsostných vod volného umění. Oblíbili si zejména technologii tavení skla, která jim dovolila pracovat s velkými objemy skelné hmoty a vytvářet zpočátku figurální a později zcela abstraktní plastiky monumentálních měřítek. Volné plastiky dua Libenský Brychtová měly obrovský mezinárodní úspěch v muzeích, galerií současného umění nebo v pavilónech světových výstav, například v Bruselu v roce 1958 nebo V Montrealu v roce 1967.  

Jejich práci si oblíbili přední architekti své doby. Libenský a Brychtová koncipovali během své kariéry množství skleněných plastik do veřejného prostoru a interiérů architektů jako byli Karel Prager, Věra Machoninová, Karel Filsak, Karel Hubáček nebo Jan Bočan. Jejich objekty zaujaly výsadní postavení v reprezentativních interiér modernistických a brutalistických hotelů, ambasád, stanic metra, úřadů nebo kulturních domů. Mezi nejznámější realizace patří například ambasáda ve Stockholmu, hotel Ještěd, hotel Praha, stále mise při OSN v Ženevě, Československá ambasáda v Dillí anebo konečně spolupráce na podobě skleněné fasády Nové Scény Národního divadla v Praze.

Nová scéna ND|foto:Jolana Nováková,Český rozhlas

Stanislav Libenský je v tomto smyslu předním inovátorem české kultury a patří mu velký podíl na kultivaci a proměně českého sklářského řemesla, designu a umění. Kromě své autorské tvorby se intenzívně věnoval vzdělávání. Vedl svůj ateliér na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a přednášel na renomovaných univerzitách v USA, Velké Británii nebo Francii. V Roce 1989 získal titul Rytíře řádu umění a písemnictví v Paříž. Jeho díla jsou dnes součástí sbírek předních světových institucí a duo Libenský – Brychtová je takřka synonymem k inovativnímu pojetí moderního sklářského umění, na jehož odkaz navazují dodnes stovky tvůrců po celém světě.