Zajímalo nás, jak se zachová většina, když soudí spor mezi dvěma menšinami, říká režisér Oběti Michal Blaško. Slovensko ji posílá do boje o Oscara
„Zkraje války na Ukrajině se zvedla tříměsíční vlna solidarity. Pak ale začaly stoupat ceny energie, většina lidí se unavila a začala měnit názor. Když před třemi týdny zveřejnil na Facebooku distributor trailer našeho filmu Oběť, většina z komentujících se ptala, proč točím o Ukrajincích, koho to zajímá,“ říká režisér Michal Blaško. I o tom, jak válka změnila čtení jeho filmu o sporu mezi dvěma menšinami, mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.
Když začala válka na Ukrajině, film režiséra Michala Blaška Oběť o tom, kdo ublížil ukrajinskému chlapci a jak rodina tohoto hocha, jednotlivci i společnost nakládají s mediálně nepříliš přitažlivou pravdou, vstupoval do fáze postprodukce. Do Česka zasazený spor dvou menšin – romské a ukrajinské – tak rázem získal ještě jiný, tvůrci samozřejmě nezamýšlený nádech. „Chtěli jsme dát do filmu titulek, že jsme ho realizovali ještě před začátkem války, protože se mě na to několik lidí ptalo. Řešili jsme to i po morální stránce, ptal jsem se herečky, která hrála hlavní postavu, jestli jí nevadí, že ve filmu ukazujeme Ukrajince jako lidi, kteří také dělají chyby. Ale ona ani nechtěla, abychom je nějak glorifikovali,“ říká Michal Blaško.
Film podle jeho slov rezonuje více v zahraničí než v České republice a na Slovensku. Do distribuce jde v několika zemích, vřelé reakce měl i během projekcí v Los Angeles a v New Yorku, kam Blaško odjel právě díky slovenské nominaci do oscarového klání. „Například v Itálii si romskou i ukrajinskou menšinu zaměnili za menšiny týkající se jejich regionů a fungovalo to tam velmi dobře.“
Když rozhodnutí není vždycky správné
Režisér Oběti, někdejší student historie a nadšený sportovní fanoušek Michal Blaško, má ve svých 32 letech kariéru nastartovanou velmi dobře. Za pět let starý studentský snímek Atlantida 2003, v němž se mladý ukrajinský pár se snaží utéct do Německa, ale muž svou přítelkyni prodá pašerákům a odcestuje sám, získal studentského Českého lva.
U diváků i kritiky zabodovaly také jím režírované série Podezření a Případy 1. oddělení. Všechny tyto projekty spojuje téma viny, což Blaška jako režiséra přitahuje. „Divák pozná hlavní postavu, napojí se na ni a ona musí udělat vážné rozhodnutí, což je nepříjemné pro všechny. Samotného mě baví, že nevím, jak bych se zachoval, a vina pak souvisí s tím, že to rozhodnutí není vždycky správné,“ vysvětluje.
Právě spolupráce se minisérii Podezření, do které Blaška přivedl producent Michal Reitler, byla pro hosta vltavské Vizitky prozatím asi nejlepší profesní zkušenost. Roli v tom hrálo také herecké obsazení – Klára Melíšková a Ivan Trojan hned zpočátku rozptýlili Blaškovu nejistotu, která souvisela s jeho nezkušeností, a režisér tak společnou práci na výsledku hodnotí jako nesmírně radostnou a obohacující.
V současné době připravuje Michal Blaško se svým dlouhodobým spolupracovníkem, scenáristou Jakubem Medveckým, nový snímek Cowgirl z blízkého prostředí oravských rančů. Příběh o dospívající dívce, jež se věnuje rodeu a záhy zjišťuje, že svět kolem sebe viděla naivníma očima, je do jisté míry inspirovaný realitou dnešních dní. Blaško ostatně ve Vizitce mluvil i o tom, jak vnímá situaci po vraždě dvou návštěvníků bratislavského klubu Tepláreň.
Související
-
Dejvické divadlo hledá, kudy dál. Mně dává smysl setrvat v něm i po 25 letech, říká Klára Melíšková
Herečka Klára Melíšková mluvila ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem o tom, jak jí s rolí v seriálu Podezření, za kterou získala Českého lva, pomohly tlusté dioptrické brýle.
-
S Amerikánkou žiju dvaadvacet let, je to příběh o víře, naději a vlastní pevnosti, říká režisér Tauš
Ve středočeské krajině mezi poli se zakrátko odehraje první natáčecí den celovečerního filmu, který na motivy příběhu Amerikánky připravuje režisér Viktor Tauš.
-
Šikana je téma, za které mohu ručit. Přemýšlím, kde se v lidech bere, říká režisér Tomáš Loužný
Absolvoval humanitní studia, teorii a kritiku i Katedru činoherního divadla na DAMU v Praze. Jako režisér nejčastěji adaptuje knihy, píše ale i divadelní a rozhlasové hry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.