Dejvické divadlo teď hledá, kudy dál. Mně ale dává smysl setrvat v něm i po pětadvaceti letech, říká nová držitelka Českého lva Klára Melíšková
„Když z Dejvického divadla odcházel Mirek Krobot, říkal nám, ať děláme věci, na kterých si vylámeme zuby. A měl pravdu. Všechny inscenace teď vznikaly v porodních bolestech, ale mám je ráda, vidím, že se v nich posouváme dál,“ říká herečka Klára Melíšková. Ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem mluvila i o tom, proč je pro ni zárukou kvality scenárista Štěpán Hulík, či jak jí s rolí v seriálu Podezření, za kterou získala Českého lva, pomohly tlusté dioptrické brýle.
Na pohled tvrdá, odměřená žena, která nepromluví víc, než je nezbytně nutné, a její nejsilnější stránkou rozhodně není empatie. Taková je zdravotní sestra Hana Kučerová v podání Kláry Melíškové v právě vysílané sérii České televize Podezření. „Cítím, že Haně rozumím, umím ji nacítit. S režisérem Blaškem jsme tu polohu – aby nebyla moc jemná ani hrubá – chvíli hledali a myslím, že se nám to povedlo. Obecně radši hraju nepříjemné ženy, nemusím se totiž hlídat a držet. Když naopak hraju ženu sympatickou a přitažlivou, musím rozzářit něco, co v sobě teprve pár let objevuju,“ naráží na moment, kdy před čtyřmi lety zjistila, že v sobě potřebuje probudit ženskou energii.
Začala proto chodit tančit k turecké tanečnici – výslednému pohybu společně říkaly somatický dialog – a na tento zážitek nedá dopustit. Jeho síla ji nakonec dovedla k nápadu vytvořit na základě této taneční zkušenosti autorské představení. Přípravy ovšem zastavil covid a také borelióza, v současné době proto Klára Melíšková dala představení k ledu, a jak ve Vizitce řekla, sama se fyzicky znovu skládá.
Koukat z okna a obrátit se do sebe
V minulosti si chodila pro věštění budoucnosti ke kartářce, nyní se zkouší spíš usebrat a obrátit pozornost do sebe. Během covidové pauzy vyrážela na procházky, sledovala své oblíbené (nejen detektivní) seriály a společenský život jí nechyběl. „Dřív jsem byla hodně venku, záleželo mi na tom, co si o mně kdo myslí. Teď hodně času trávím v tichu, vydržím třeba hodinu sedět a koukat z okna, ponořená do sebe. Pozoruju, co to se mnou dělá, a pak mě to zase pomalu začne táhnout mezi lidi, mám chuť nasávat jejich energii a zjišťovat, jak vidí svět.“
Čtěte také
Jak vidí svět, respektive svět Dejvického divadla a svou pozici v něm – tak takovou otázku Klára Melíšková i její dejvičtí kolegové dostávali v průběhu covidového období od uměleckého šéfa Martina Myšičky. Spolu s herci se snaží redefinovat pozici a směřování souboru, jehož základ přišel do divadla s režisérem Miroslavem Krobotem před pětadvaceti lety. Opotřebovanost herců a jejich poetiky ovšem Klára Melíšková nevnímá, zmínila, že když nedávno zvažovali, jaké představení stáhnout z repertoáru, nemohli se rozhodnout, protože všechny kusy jim i v současné době dávají smysl. „A i mně dává smysl v divadle setrvat a s kolegy se potkávat na jevišti. Vidím, jak se vyvíjíme, každý jsme stále svébytnou osobností souboru. Nicméně teď jsme v epicentru hledání, kudy dál.“
Ve Vizitce mluvila také o tom, že nepatří mezi herečky, které by měly potřebu nahlas se vyjadřovat k politické situaci, neboť se v tomto směru necítí být fundovaná. Vnímala ale aktuální sílu inscenace Vražda krále Gonzaga pojednávající mimo jiné o smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. V kontextu dnešní doby je to prý inscenace nebývale emocionální.
Související
-
Tolik klaunů má málokterý národ, jsme jimi odkojení už od dob Jana Wericha, říká Miroslav Krobot
Rád poslouchá příběhy a ve volném čase jezdí na kole a na běžkách. Režiséra, herce a pedagoga Miroslava Krobota pozvala do Vizitky Markéta Kaňková.
-
Některé stereotypy přinášejí do života klid a pocit přijetí, říká Martha Issová
Pro pobavení rodiny si od dětství vymýšlela příběhy a sama sebe obsazovala do rolí babek nebo podivných chlapců. Ve čtyřech letech se zamilovala do Jiřího Šlitra.
-
Role Zátopka je pro mě zásadní. K velkým proměnám se u nás nedostanete, říká Václav Neužil
Hlas Václava Neužila můžete na Vltavě slýchat každý den, ve Vizitce tentokrát ale s Ondřejem Cihlářem mluvil o roli Emila Zátopka, za kterého získal Českého lva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.