Záhadná smrt šéfa OSN? Můj film je poctivá, i když šaškovská novinařina, říká dánský režisér
Režisér Mads Brügger pátrá v Africe po okolnostech smrti generálního tajemníka OSN. Jeho film je nevídaná směs investigativního dokumentu, parodické detektivky a konspiračního thrilleru.
Mads Brügger už dříve natáčel satirické investigativní snímky, aby v utajení a s využitím převleků odhalil zločinné jednání. Ve filmu Odložený případ Hammarskjöld se vydal po stopách jedné africké záhady: 18. září 1961 se nedaleko zambijského města Ndola zřítilo letadlo s generálním tajemníkem OSN Dagem Hammarskjöldem na palubě. Nehodu nikdo nepřežil. O tom, že to byla skutečně nehoda, Brügger celým svým dokumentem pochybuje.
Poslechněte si rozhovor s Madsem Brüggerem v záznamu z pořadu Reflexe. Zkrácenou verzi vám nabízíme take v přepisu.
Před zhlédnutím vašeho filmu jsem o Dagovi Hammarskjöldovi nikdy neslyšel. Takže má první otázka zní, co vás přivedlo ke zkoumání jeho případu?
Původně jsem o Hammarskjöldovi také nic moc nevěděl, i když pocházím ze Skandinávie. Věděl jsem, že to byl významný generální tajemník OSN, ale to bylo asi tak všechno. Ale v roce 2011 jsem četl o tom, jak soukromý švédský vyšetřovatel Göran Björkdahl hledá zbývající místní černošské svědky, kteří viděli pád Hammarskjöldova letadla v roce 1961. Setkal jsem se s ním a rychle mi došlo, že to, co dělá, je nesmírně důležité. Protože pokud je pravda to, co černošští svědci říkají, tedy že letadlo bylo sestřeleno, tak to znamená, že generální tajemník OSN byl zavražděn. V tu chvíli ta událost nabývá nesmírné důležitosti. To byl bod, ze kterého nebylo návratu.
Váš film může být obecně brán jako příběh postkolonialismu. Vnímáte to stejně?
Je to příběh o hrůzách kolonialismu, o nerovnostech a apartheidu. Dále je to také vnímáno jako vyprávění o největší meta-záhadě studené války, protože zabití Daga Hammarskjölda v roce 1961 bylo dle mého názoru vyvrcholením studené války v Africe. (…) Proto je to pro OSN pořád traumatická událost. Nedávno o ní OSN vydala svou poslední zprávu. Přiklání se k tomu, že zabití Hammarskjölda bylo výsledkem spiknutí, ale kvůli odporu klíčových členských států (Spojené království, USA a Jihoafrická republika ) to nejsou schopni důkladně prošetřit...
Mohl byste nám říci něco k formě filmu? Jak vyprávíte samotný příběh, jak probíhá vaše vyšetřování a jak podáváte některé části, které nemůžete nebo nechcete ukázat? Jak je to vše stylizované?
Někdo by mohl říct, že forma filmu je jeho slabinou. Protože obsahuje komické scény pro uvolnění atmosféry, prvky performance a komedie. Ale když se zabýváte příběhem, který je sám o sobě hororovým filmem a navíc je to dvouhodinový film o něčem, co se stalo kdysi v roce 1961, a vyprávění se hodně proměňuje, tak jako vypravěč potřebujete nějaké prostředky a nástroje, abyste diváky zaujal a udržel si je. A já jsem se rozhodl s tím vypořádat takto.
Můžete nám říct něco o tom, jak jste pracoval s lidmi, kteří ve filmu vystupují a vypráví své příběhy? Zpochybňoval jste to, co říkají? Dohledával jste si k tomu informace? Ověřoval jste si to? Pokud to tedy vůbec bylo možné.
Film má silnou novinářskou stránku, i když se v něm chovám trochu šaškovsky, nebo možná až dětinsky. Ale za tím vším je spousta tvrdé novinařiny. (…) Nejen u našeho hlavního svědka Alexandera Jonese jsme byli tak opatrní a důslední, jak jen to šlo.
Z angličtiny přeložila Anna Žilková.
Související
-
Kiruna se stěhuje. Český portrét švédského města osciluje mezi absurdnem a melancholií
Švédské město Kiruna, ležící za polárním kruhem, se přesouvá o několik kilometrů jinam, a to kvůli dolu na železnou rudu.
-
Stav planety je horší, než myslíte. A naděje větší, než myslíte. Režisérka Connersová o Ledu v ohni
Leonardo DiCaprio se jako producent a herec podruhé spojil s režisérkou Leilou Connersovou při tvorbě ekologicky zaměřeného dokumentárního filmu. Jmenuje se Led v ohni.
-
Letní hokej. A co děti... mají se kde ptát?
Mladí čeští hokejisté při setkání s marockými vrstevníky formulují myšlenky a otázky kolem islámu, ofsajdu či svíčkové. V novém dokumentu Rozálie Kohoutové a Tomáše Bojara.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.