Kiruna se stěhuje. Český portrét švédského města osciluje mezi absurdnem a melancholií

Z filmu Kiruna – Překrásný nový svět, režie Greta Stocklassa
Z filmu Kiruna – Překrásný nový svět, režie Greta Stocklassa

Švédské město Kiruna, ležící za polárním kruhem, se přesouvá o několik kilometrů jinam, a to kvůli dolu na železnou rudu. Režisérka Greta Stocklassa, filmařka s česko-švédskými kořeny, sleduje ve svém debutovém dokumentu Kiruna – Překrásný nový svět, jak to přijímají místní lidé.

Film měl světovou premiéru na respektovaném švýcarském festivalu Visions du Réel, kde jsou letos v programu výjimečně hned tři české počiny.  

„Kiruna je město, o kterém všichni Švédi vědí, ale skoro nikdo tam nebyl. Mně to přišlo velmi zajímavé a jela jsem tam nejdřív jen tak na výlet. Je to až mytické místo, industriální ostrov uprostřed krásné severské přírody, s dolem, který se nad městem tyčí skoro jako nějaký netvor,“ říká Greta Stocklassa, která zároveň přiznává, že čekala značný odpor místních vůči přesunu města, který se ale nekoná. Město žije víceméně v symbióze s dolem, díky kterému vzniklo. Za hlavní postavy dokumentu si vybrala učitele na místním gymnáziu, který lituje vytržení místa z kořenů, mladou dívku, napůl Švédku a napůl Sámku a Abdalrahmana, Jemence, který do přišel Kiruny nedávno a žádá o povolení k pobytu. Na film se tak můžeme dívat jako na pozorování a mapu obrazových emocí, které počin, jako je přesun města z důlních důvodů, provázejí… Jak říká sama režisérka, film osciluje mezi absurdním humorem a melancholií.

Režisérka Greta Stocklassa

Kiruna je místem, kde se koncentrují důležité evropské otázky

Na otázku filmových Reflexí, jestli je Kiruna zmenšenou verzí Švédska, Evropy nebo světa, odpovídá Greta Stocklassa, že ano. „Stěhování města samo o sobě by byl jen bizár, domy na náklaďácích, které se přesouvají. Ale na místě jsou zkoncentrované otázky, se kterými se potýká Švédsko a celá západní Evropa, a to i sociopolitické. Odlehlá Kiruna se zároveň nebojí své malosti a snaží se být velmi progresivní. Proti machistické důlní a hokejové tradici staví zájem o LGBT otázky a také hostí zhruba tisíc imigrantů, což je na osmnáctitisícové město opravdu dost.“ 

Také hudba z filmu je dokumentární. Zvukař Pavel Jan ji v okolí dolu nahrál na elektrosluch, zařízení, které zaznamenává elektromagnetické vlnění a přenáší je do zvukové formy. A také složil hudbu pro varhany místního kostela, které rozlaďují těžební vibrace.

Z filmu Kiruna – Překrásný nový svět, režie Greta Stocklassa

Více o hudbě, místních osudech i vzniku filmu ve městě za polárním kruhem se dozvíte ze záznamu rozhovoru z pořadu Reflexe…