Za to, že žijeme na Spořilově, může hudba. Spořilovští muzikanti – v domcích, v kostele, v zahradách i ve škole
Spořilovští muzikanti IV. – komponista Zbyněk Matějů
„Za to, že žijeme na Spořilově, může hudba,“ říká komponista Zbyněk Matějů. Se svojí ženou, harfistkou Národního divadla, podílí na hudebním životě Spořilova.
„Za to, že žijeme na Spořilově, může hudba,“ říká komponista Zbyněk Matějů. Za peníze, které získal v jedné zahraniční skladatelské soutěži v zahraničí, si s manželkou postavili dům v Hrnčířích, ten prodali a koupili vilku na Spořilově. Ke koupi této nemovitosti ho přemluvil přítel stavař, za což je mu Matějů dodnes vděčný. Dům rekonstruoval tak, aby se do něj pohodlně umístila muzikantská rodina s množstvím hudebních nástrojů, a navíc tady má doslova překrásný pohled na Prahu včetně Hradčan.
I Matějů oceňuje přátelskou atmosféru této lokality. Obzvlášť vyzdvihuje zvláštní fenomén: pejskařství. „Moje matka jednou venčila našeho psa. Sousedé ji neznali, ale Jonáše poznali hned. Máma z toho byla trochu udivená,“ vypravuje muzikant, který se i se svojí ženou, harfistkou Národního divadla, podílí na hudebním životě Spořilova. A dokonce do něj zapojuje i zahraničí interprety. V kostele svaté Anežky české tak hrál třeba i americký klarinetista George Stoffan, který natočil jednu z kompozic Zbyňka Matějů na CD.
Související
-
Od Františka Drtikola k Dagmar Peckové aneb spořilovská bohéma kdysi a nyní I.
Spořilov je zahradní město, které je oficiálně součástí pražských Záběhlic. Záběhlice jsou ale pro Spořilováky daleko – Spořilov je prostě samostatná jednotka.
-
Od Adolfa Branalda k Jiřímu Suchému aneb spořilovská bohéma kdysi a nyní II.
Spořilov vznikl jako unikátní zahradní město na okraji Prahy na přelomu 20. a 30. let 20. století. Díky své atmosféře od začátku přitahoval i spoustu slavných osobností.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
